Odpor měst a obcí k ukončení skládkování odpadu a nedostatečné kapacity pro jeho energetické využití. To jsou dvě hlavní příčiny, proč už teď Česku hrozí, že pro potřeby dopravy v příštím desetiletí nevyrobí z obnovitelných zdrojů tolik energie, kolik si předsevzalo.
Podle návrhu vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu se obnovitelné zdroje energie do roku 2030 mají podílet na energetické spotřebě dopravy čtrnácti procenty. Z toho má 4,5 procentního bodu připadat na metan vyráběný v bioplynových stanicích. Nezbytnou podmínkou takové výroby je však dostatek biologicky rozložitelného odpadu.
Přísun tohoto paliva měl zajistit zejména zákaz skládkování biologicky rozložitelného a dalšího využitelného odpadu od roku 2024. Proti tomu se však staví Svaz měst a obcí, který prosazuje odložení zákazu až na rok 2030.
Svaz a Česká asociace odpadového hospodářství se shodují v názoru, že konec skládkování nutně prodraží nakládání s odpady. Poukazují přitom na nedostatečné kapacity jak na recyklační, tak na energetické využití odpadu. „Nezbývalo by nic jiného než odpad velmi draze vozit do zahraničí,“ míní výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.
Ministerstvo životního prostředí obcím s největší pravděpodobností vyjde vstříc. „Nechceme, aby města musela občanům ze dne na den zvyšovat poplatky za nakládání s odpady,“ vysvětluje Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP.
Na skládkách podle Českého statistického úřadu každoročně končí 1,8 milionu tun biologicky rozložitelného odpadu. „Pokud skládky zůstanou v provozu, obce a firmy bude obtížné přimět, aby odpad odvážely do zařízení na zpracování odpadů včetně bioplynových stanic,“ připustil náměstek pro energetiku ministryně průmyslu René Neděla. Využívat skládky je levnější a také pohodlnější – lze tam vozit téměř cokoli, aniž by bylo třeba odpad třídit.
Tomáš Voltr ze společnosti EFG, která se zabývá energetickým využitím odpadu, nedostatek kapacit připouští. Příčina je ale podle něho na straně státu. „Pokud investoři nebudou mít jistotu stabilního a předvídatelného prostředí se zajištěním dostatečného objemu odpadu, těžko budou odpadářské bioplynové stanice stavět,“ říká Voltr. Výstavba nové bioplynové stanice podle něho navíc trvá až 4,5 roku.
Alespoň částečně by mohlo opětovnému využití odpadu pomoci zvýšení cen poplatku za skládkování, které má být také součástí nového zákona o odpadech. Podle výkonné ředitelky Svazu obcí a měst Radky Vladykové lze do roku 2025 očekávat zvýšení cen poplatku za skládkování ze současných 500 na 1 500 korun za tunu a do roku 2030 pak na 1 800 korun. „Ke konci skládkování by měla přispět i nová třídící sleva, která by spočívala v navracení určité části poplatku za skládkování odpadu. Podínkou by však bylo, že obec by skutečně třídila a skládkovala by jen to nejnutnější z důvodu nedostatečné kapacity na zpracování odpadů,“ sdělila Vladyková.
