„Administrace projektu bude bezodkladně ukončena a alokovaná částka podpory vyvázána pro použití uvolněných prostředků na podporu jiných záměrů,“ uvedla na dotaz E15.cz mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Dominika Pospíšilová. Komise poslala MŽP 10. dubna dopis s negativním stanoviskem ke schválení a spolufinancování projektu ZEVO Chotíkov Plzeňské teplárenské.
Na výstavbu spalovny u Plzně měla jít téměř šestisetmilionová dotace, kterou ministerstvo životního prostředí schválilo loni. Chyběl pouze souhlas Bruselu. „My zatím takové oficiální stanovisko nemáme. Jednat s ministerstvem budeme tento pátek. Pokud je to pravda, mrzí nás to. Projekt jsme celou dobu připravovali s tím, že dotaci získáme. Projekt podpořilo ministerstvo i expertní skupina Evropské komise JASPERS. Podřídili jsme tomu jeho koncepci i výběrová řízení a splnili jsme všechny formální a technické podmínky dotace,“ říká technický a obchodní ředitel Plzeňské teplárenské (PT) Jiří Holoubek. Společnost, kterou majoritně vlastní město Plzeň, si nyní bude muset vzít na dostavbu zařízení s kapacitou zpracování 95 tisíc tun odpadů ročně vyšší úvěr.
„Prioritní pro nás nyní je nastavení provozního financování,“ naráží Holoubek na skutečnost, že Česko stále nemá strategii, jak chce do budoucna nakládat s odpady. Plán odpadového hospodářství, ze kterého bude vycházet novela zákona o odpadech, měl být hotov už v minulém roce. Místo toho vláda prodloužila o rok platnost staré koncepce.
Chybějící strategie, která řekne, zda chce Česko odpady do budoucna i nadále hlavně skládkovat, nebo energeticky využívat ve spalovnách, a navazující legislativa, je pravděpodobně tím hlavním důvodem, proč se Brusel staví k podpoře našich spaloven negativně. „Před koncem loňského roku Evropská komise řízení o dotaci přerušila. Požadovala odstranění drobných formálních nedostatků a vyjádření státu, jak je projet v souladu s naší koncepcí odpadového hospodářství,“ vysvětluje Holoubek.
Zatímco Evropa se vydala cestou spaloven už před lety, u nás stále převažuje ukládání na skládky. Spalovny máme pouze tři – v Praze, v Brně a v Liberci. Skládkování je za současných podmínek výrazně levnější než spalování odpadů.
Plzeňská teplárenská byla posledním uchazečem, který se do poslední chvíle o dotace ucházel. Další investor – firma United Energy z Energetického a průmyslového holdingu (EPH) – boj sám vzdal, přestože ministerstvo životního prostředí schválilo loni v březnu pro projekt EVO Komořany dotaci 791 milionu korun. Spalovna za zhruba 3,8 miliardy má vyrůst v průmyslové zóně Komořany vedle teplárny. Projekt už má platné stavební povolení, v současných legislativních podmínkách je ale jeho ekonomika příliš nejistá. „Stavba bez dotace nedává v současné situaci žádný ekonomický smysl,“ říká Daniel Častvaj, šéf komunikace EPH.
Ministerstvo životního prostředí chce mít do konce roku hotový nový zákon o odpadech a Plán odpadového hospodářství pro roky 2015 až 2024. Aktuální zatím neschválený návrh nového Operačního programu životního prostředí pro roky 2014 až 2020 s podporu problematiky energetického využití odpadů počítá. Nyní ale bude muset ministerstvo hledat alternativní využití evropských dotací pro současné dotační období.
Chotíkov a Komořany byly největšími projekty Operačního programu životního prostředí v prioritní ose 4 – zkvalitnění nakládání s odpady. „Nyní ještě běží výzva pro předkládání žádostí projektů této prioritní osy. Zatím tedy není známo, kolik projektů bude předloženo a jaká bude jejich celková absorbční kapacita. Finanční prostředky, které nebude možné alokovat na projekty v této ose, budou převedeny do jiné prioritní osy,“ říká mluvčí MŽP. OPŽP je nejhorším ze všech českých operačních ptogramů.
