Podíl biopaliv první generace, vyráběných ze zemědělských plodin, již nemá podle návrhu schváleného europoslanci překročit hranici šesti procent energie spotřebované v dopravě. Znamená to, že Brusel opustil původní cíl deset procent biospožky v automobilových palivech v roce 2020.
Europarlament ale zároveň přijal návrh, podle něhož má v roce 2020 podíl pokročilých biopaliv druhé a třetí generace stoupnout na minimálně 2,5 procenta spotřeby.
„Diskuse byla velmi složitá, protože v ní byly silně zastoupeny ekonomické zájmy. Jedná se o velmi technický text, avšak s významnými hospodářskými a etickými důsledky,“ uvedla po hlasování zpravodajka Corinne Lepageová.
| Biopaliva a tvorba skleníkových plynů |
|---|
| Podle odborných studií výroba biopaliv produkuje až pětinásobně víc oxidu uhličitého oproti klasickému benzinu a naftě, k růstu skleníkových plynů přispívá také intenzivnější užívání zemědělské půdy. Proti omezování biopaliv jsou naopak jejich producenti, kteří tvrdí, že povede ke ztrátě pracovních míst. Stejně tak zdůrazňují, že je potřeba rozlišovat mezi bioetanolem, který je z hlediska emisí podle studií relativně výhodný, a bionaftou. |
Podle neziskové organizace Acty non verba, která zavádění biopaliv dlouhodobě kritizuje, by ale nové opatření mohlo ve finále vést ke zvýšení cen pohonných hmot.
„Pokročilá biopaliva, vyráběná z jiných zdrojů, jakými jsou mořské řasy či některé odpadky, ale jaksi nejsou k dispozici. A až budou, tak nejspíš budou ještě mnohem dražší než první generace a o klasickém benzínu a naftě ani nemluvě,“ uvedla organizace ve svém prohlášení.
Parlament ve středu přijal své stanovisko v prvním čtení. Členské státy by nyní měly vypracovat společnou pozici k návrhu. Pokud se bude lišit od textu schváleného parlamentem, bude následovat druhé čtení.
