Aktualizováno: Evropa má nečekaného premianta ve výrobě elektřiny ze Slunce. Na špičku se dostalo Maďarsko
Maďarsko během pouhých pěti let dokázalo mnohonásobně zvýšit kapacitu solárních elektráren. Dostalo se tak na evropskou špičku v podílu energie vyráběné ze slunce, když ji z tohoto zdroje loni vyprodukovalo čtvrtinu. V počtu vyrobených terawatthodin je však na osmém místě, v čele je Německo následované Španělskem a Itálií, vyplývá z analýzy energetického think-tanku Ember. Obrovský nárůst počtu fotovoltaických instalací zároveň hlásí Turecko, které jejich kapacitu zdvojnásobilo během dvou a půl roku.
Podíl solární energie na výrobě elektřiny v sedmadvacítce byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Celkově se v bloku ze slunce vyrobilo 304 terawatthodin, což je necelá polovina produkce z jádra. Velká část připadala na Německo, jehož fotovoltaické panely poskytly 71 terawatthodin. Dohromady se obnovitelné zdroje loni podílely na výrobě elektřiny z více než 47 procent, jaderné z necelé čtvrtiny a fosilní ze slabé třetiny.
Budapešť podporuje i rozvoj domácích solárních panelů
Výroba elektřiny ze slunce loni rostla v každé unijní zemi. Rozmach v tomto sektoru v uplynulých letech poháněla snaha vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech a levná čínská výroba fotovoltaiky. „Objevují se i inovativní řešení mimo střechy a pole. V Německu zaznamenala boom solární energie na balkonech a politici si uvědomují obrovský potenciál pro agrofotovoltaiku,“ podotýká Ember. Obzvláště některé unijní země tak v uplynulé pětiletce několikanásobně zvedly podíl solárních panelů na produkci elektřiny.
V Rakousku stoupl ze dvou procent na dvanáct, v Řecku z devíti na 22 a Polsko se z nuly dostalo na devět procent. Česko se naopak řadí mezi země, kde byl rozmach malý. Maďarsko přitom ještě v roce 2019 patřilo také mezi outsidery, ze slunce se tam vyráběla jen čtyři procenta elektrického proudu. Na konci minulého roku se však ministerstvo energetiky v Budapešti pochlubilo tím, že se zemi v tomto směru podařilo překonat svůj klimatický cíl pro rok 2030 a vytyčilo si tak nový.
„Díky spolehlivému provozu jaderné elektrárny Paks jsme stále častěji a na delší dobu schopni zásobovat domácnosti, veřejné instituce a továrny domácí zelenou elektřinou ze zcela bezuhlíkových zdrojů. Kromě plnění našich závazků v oblasti klimatu také snížíme náš dovoz a rizika, která s sebou přináší,“ uvedlo maďarské ministerstvo energetiky před časem na Facebooku.
Vlastní systémy na střechách má nyní kolem 300 tisíc maďarských domácností a Budapešť se pyšní tím, že i v tomto patří nejen mezi evropskou, ale i světovou špičku. Na začátku roku pak vláda přijala balíček opatření, který má usnadnit i instalaci panelů na bytové domy. Umožňuje vytvářet energetické komunity od dvou bytových vlastníků výše.
Turci chtějí být nezávislí na dovozu energií
Komentátoři tak poukazují na to, že premiér země Viktor Orbán se v otázce dekarbonizace chová nekonzistentně, když kritizuje zelené unijní politiky a nedávno například prohlásil, že Green Deal by měl být zrušen, nikoli reformován.
Na podzim přitom na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu poukázal na maďarské výsledky a hovořil o nutnosti souladu snižování emisí se zachováním konkurenceschopnosti sedmadvacítky. „Jsme hrdí na to, že Maďarsko je jednou z mála zemí světa, které v posledních letech dokázaly zvýšit svou ekonomickou výkonnost a zároveň snížit své emise,“ uvedl.
Doma pak svou rétoriku silně posunul v období energetické krize a zřejmě v reakci na veřejné mínění. Ve svém loňském projevu o stavu Maďarska prohlásil, že éra zelené energie už neklepe na dveře, ale rovnou je vykopla. „Budoucnost patří zelené energii a samozřejmě těm, kteří na ni dokážou rychle a inteligentně přejít.“ dodal.
Velký rozmach fotovoltaiky v současnosti zažívá i neunijní Turecko, které jím sleduje především zajištění energetické bezpečnosti a geopolitické nezávislosti. „Zdvojnásobením kapacity solární energie za pouhého dva a půl roku a překonáním cíle pro rok 2025 před plánovaným termínem Turecko prokázalo svůj potenciál stanovit si ambicióznější cíle. To mu nabízí příležitost snížit svou závislost na dovozu energie, posílit energetickou bezpečnost a výrazněji prosadit svůj závazek na mezinárodní scéně,“ konstatoval analytik Ember Bahadir Sercan Gümüs.
Z obnovitelných zdrojů loni Turecko vyrobilo zhruba 45 procent elektřiny a letos se chce dostat téměř na 48 procent. Ankara na podzim zveřejnila plán energetické transformace v hodnotě 108 miliard dolarů. Cílem vlády je dostat kapacitu fotovoltaických a větrných elektráren na čtyřnásobek do roku 2035. Tureckou výhodou je, že má silnou domácí průmyslovou základnu pro výrobu těchto zařízení od panelů po turbíny do hydroelektráren. Země by se do třiceti let ráda stala čistým exportérem elektřiny.
