Aktualizováno: Evropa chce levnější LNG. Plánuje potěšit Trumpa investicemi do amerických terminálů
Evropská unie v současnosti hledá cesty, jak ulevit průmyslu a domácnostem od vysokých cen energií. Jedním z problémů jsou nestabilní ceny plynu, které od začátku války na Ukrajině citlivě reagují na jakoukoli událost. Brusel se proto domnívá, že by EU pomohlo navázat pevnější vazby se spolehlivými dodavateli LNG. Uvažuje o investicích do terminálů na zkapalněný plyn v zahraničí a uzavření dlouhodobých smluv. Evropské země by mohly financovat projekty ve Spojených státech, čímž by si naklonily prezidenta Donalda Trumpa, který je chce přimět k větším nákupům plynu.
Od doby, kdy Evropská unie přišla o většinu potrubních dodávek plynu z Ruska, je poměrně zranitelná vůči výkyvům na trhu s LNG. A ten citlivě reaguje na počasí, výpadky provozu v jednotlivých terminálech i na zvýšený zájem asijských zákazníků. Před zhruba týdnem se tak cena zemního plynu v nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF vyšplhala nejvýš za dva roky. Nyní se pohybuje kolem padesáti eur za megawatthodinu, což je pořád výše než po většinu uplynulého roku.
Mrkev pro Trumpa v obchodní válce
Experti navíc varují, že nynější pokles nemusí být trvalý. „Nestálá povaha cen plynu znamená, že se mohou během jediného dne pohybovat o více než deset procent, a to jak nahoru, tak dolů. Zatím se jedná pouze o krátkodobou korekci cenového trendu, který je již dvanáct měsíců rostoucí,“ řekl estonské stanici ERR Marko Allikson ze společnosti Baltic Energy Partners.
Evropská unie proto zvažuje podporu investic do zámořské infrastruktury zkapalněného plynu a přechod na dlouhodobé smlouvy, aby trvaleji snížila vysoké ceny energií, jež poškozují evropský průmysl a snižují jeho konkurenceschopnost vůči čínskému a americkému. Vyplývá to z návrhu, který má k dispozici web Politico.
„EU začne okamžitě spolupracovat se spolehlivými dodavateli LNG ve snaze nalézt další nákladově konkurenceschopné dovozy ze stávajících a budoucích projektů LNG,“ uvádí mimo jiné návrh. Zatím neupřesnila, s kterými zeměmi má v plánu jednat. Nejdůležitějším dodavatelem LNG do bloku jsou však nyní Spojené státy. Evropské vlády by tak mohly financovat americké projekty LNG v době, kdy se sedmadvacítka snaží vyhnout obchodní válce s Trumpem a je jasné, že mu může nabídnout především větší odběr zkapalněného plynu.
Japonský model jako vzor
Unijní návrh odkazuje na „japonský model“, který zahrnuje koupi podílů v zámořských podnicích LNG výměnou za pokračující přístup k plynu za zvýhodněné ceny. Díky tomuto přístupu se Tokio stalo největším veřejným investorem do amerických projektů LNG, utratilo desítky miliard dolarů a v posledních letech dováželo rekordní množství amerického plynu.
A během Trumpovy administrativy se tento obchod nejspíš ještě prohloubí. „Japonsko brzy začne dovážet historické nové dodávky čistého amerického zkapalněného zemního plynu v rekordních objemech,“ pochvaloval si nedávno americký prezident po setkání s japonským premiérem Šigeruem Išibou.
Evropská unie zároveň doufá, že by se tímto způsobem mohla zbavit ruského zkapalněného plynu, který v posledních měsících dovážela poměrně ve velkém množství. Loni ho importovaly především Belgie, Francie a Španělsko. Je však možné, že nový plán narazí na odpor zelených aktivistů, kteří dlouhodobě kritizují investice do LNG a tvrdí, že se jimi oddálí dekarbonizace.
Návrh je součástí akčního plánu pro dostupnou energii, který má Brusel zveřejnit příští týden. EU chce také nové zákony, které by urychlily modernizaci energetických sítí, povzbudily snížení daní na elektřinu a urychlily procesy schvalování vznikajících jaderných technologií. „Plán krátkodobě sníží účty za energie a zároveň urychlí tolik potřebné náklady šetřící strukturální reformy a posílí naše energetické systémy, aby se zmírnily budoucí cenové šoky,“ uvádí se v dokumentu.
Loni byl dovoz zkapalněného plynu do Evropy v útlumu, podle Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzy meziročně poklesl téměř o pětinu a tvořil zhruba třetinu unijní spotřeby. Průměrné využití unijních terminálů se tak snížilo z 58 procent v roce 2023 na 42 procent v roce 2024. Z USA dovezla sedmadvacítka 45 procent LNG, z Ruska devatenáct procent a z Kataru dvanáct. Další import plynu v kapalném stavu pocházel z Alžírska, Nigérie a z Norska.
