Otázka snížení vysoké závislosti EU na vnějších zdrojích energie je podle Van Rompuye zvláště závažná v kontextu nynějších sporů s Ruskou federací v ukrajinské krizi. Energetická nezávislost je podle něj významná v čase krize, je podstatná pro průmyslovou konkurenceschopnost i pro zahraniční politiku.
„Pokud teď nic neuděláme, budeme okolo roku 2035 závislí na zahraničním exportu až z 80 procent naší potřeby ropy a plynu,“ varoval Van Rompuy. EU chce podle něj závislost snižovat jednak nižší spotřebou v důsledku lepší energetické účinnosti, diverzifikací dodavatelské sítě v Evropě a vyšším využíváním obnovitelných zdrojů.
Potřebná je také energetická bezpečnost, stabilita dodávek pro sousedící země a větší vzájemná propojenost sítí jak uvnitř unie, tak se sousedy. „Členské státy budou solidární v případech náhlých výpadků dodávek energií v jedné či několika zemích,“ podotkl Van Rompuy.
EU posoudí možnosti posílení dodávek plynu z USA do Evropy a to, jak takové dodávky bude možné co nejlépe zapojit do vyjednávání o nové dohodě o volném obchodu.
Unijní lídři se shodují, že je potřeba najít nový způsob, jakým bude EU v této oblasti obchodovat. Van Rompuy zmínil například potřebu lepší výměny informací a vyšší průhlednost kontraktů. „To vše zvýší naši vyjednávací sílu,“ míní unijní politik. Připomněl, že EU před lety vznikla jako společenství uhlí a oceli a nyní je potřeba postoupit na cestě k „energetické unii“.
Údaje za Českou republiku:
Evropa podle české Aliance pro energetickou soběstačnost za dovoz ropy a zemního plynu utratí ročně přes 400 miliard euro, což představuje asi 3,1 HDP Evropské unie. Česko pak stojí závislost na importu fosilních paliv z východu až 180 miliard korun ročně.
Závislost na energiích z Ruska a spotřebě zemního plynu může podle Alies snížit například kvalitní energetická renovace budov. Další šancí je podle aliance využít místních obnovitelných zdrojů.
