Rusko, které o víkendu vyděsilo západ okupací Krymu, dodává Evropské unii podle dat státního podniku Gazprom 30 procent její spotřeby zemního plynu. Přibližně polovina tohoto množství protéká přes Ukrajinu.
Spory Moskvy a Kyjeva o ceny plynu v letech 2006 a 2009 ukázaly, které doprovázelo dočasné zastavení dodávek do EU, ukázaly, jak je Evropa na ruském plynu závislá. Ceny vylétly prudce vzhůru a řada zemí se potýkala s nedostatečnými zásobami.
Podle evropského komisaře pro energetiku Günthera Oettingera je ale nynější situace jiná, plynové zásobníky jsou totiž díky mírné zimě plnější než před rokem. Podobné ujištění vyslali i evropští dodavatelé plynu, kteří se neobávají nedostatku ani v případě eskalace situace. „V případě přerušení dodávky zemního plynu do České republiky přes Ukrajinu je společnost Net4Gas připravena nabídnout obchodníkům se zemním plynem přepravní kapacity z ostatních vstupních bodů přepravní soustavy,“ uvedl na začátku týdne mluvčí provozovatele české soustavy plynovodů Milan Řepka.
„Utažení kohoutků v březnu je méně problematické než v lednu, protože sezóna vysoké poptávky po plynu už skončila, a mírnější teploty v uplynulém měsíci znamenají, že by mělo být k dispozici množství zásob,“ potvrdil pro deník Wall Street Journal analytik společnosti IHS Andrew Neff.
Místo plynu vítr, slunce a uhlí
Případnou krizi by zmírnil i dlouhodobý pokles evropské spotřeby. Německo a další země podporují výstavbu zdrojů obnovitelné energie, což podkopalo rentabilitu provozu elektráren na zemní plyn. To vedlo k uzavření desítek elektráren po celé Evropě.
Evropskou spotřebu zemního plynu nepřímo snížil i boom těžby břidlicových plynů v USA. Ten donutil místní producenty uhlí snížit vývozní ceny. Výsledkem je větší spotřeba uhlí v Evropě a další uzavřené plynové elektrárny. Celkem tak spotřeba plynu v roce 2012 klesla o 3,6 procenta, uvádí Eurostat. Novější data zatím nejsou k dispozici.
Přerušení dodávek plynu by ale i za současné situace podle analytiků způsobilo růst cen, i když mírnější než v minulosti. Například největší evropská ekonomika Německo totiž z Ruska dováží třetinu své spotřeby. Česko ze stejného zdroje získává tři čtvrtiny zemního plynu, zbytek dováží z Norska. Země na východním okraji EU, jako Rumunsko či Bulharsko, pak ruským plynem pokrývají téměř veškeré své potřeby.
