Příští pondělí se do Bruselu sjedou tisíce ocelářů, hliníkářů, sklářů, keramiků či výrobců jízdních kol z celé unie. Pod taktovkou průmyslové asociace AEGIS Europe budou po Evropské komisi požadovat, aby je ochránila před levnou konkurencí z Číny. Čísla, kterými mávají, jsou odstrašující. Miliony lidí přijdou o práci, celá odvětví tradičního průmyslu budou rozvrácena. Zkáza podle nich začne na konci letošního roku. Tehdy přestane platit podstatný odstavec protokolu, na jehož základě Čína v roce 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO).
Patnáct let po vstupu Číny do WTO by se měl svět při ochraně před nekale levným dovozem na tuto zemi začít dívat tak, jako by šlo o tržní ekonomiku, vykládají si zánik onoho odstavce právníci komise. Jestli Číňané přebíjejí evropskou konkurenci nereálně levnými dovozy, by měl Brusel nově zjišťovat porovnáním cen dovozu s vnitročínskými cenami daného zboží. Protože ceny v Číně jsou nízké, ochranná bariéra proti dumpingu by se podle zástupců průmyslu rozpadla.
Hra o budoucnost
Zatím si Evropané, Američané a další mohli pomoci tím, že čínské dovozní ceny srovnali s cenami ve zvolené třetí zemi, kde panují tržní podmínky. Brusel použil jako referenci třeba Spojené státy, Turecko, Jihoafrickou republiku nebo Mexiko.
Výsledkem této praxe jsou vyšší antidumpingová cla na nekale levné dovozy a jejich snadnější určení. Nejde o to, aby Evropa deklarovala, že v Číně už nevládne stát, ale trh. Hraje se o to, jak proti levným dovozům v budoucnu postupovat.
Zatím jde o bitvu právníků, kteří se přou o to, jestli je nutné se opravdu vzdát metody třetí země. Brzy však nastoupí politici, kteří budou muset vybrat nějaké řešení. Na stole dosud není žádné.
Obavy průmyslu mají reálný základ. Čína přetéká zásobami oceli. Za poslední dva roky vyskočil měsíční dovoz ocelářských výrobků z Číny do Evropské unie na více než dvojnásobek. V říjnu se vyšplhal na rekordní milion tun. Ocelářská asociace Eurofer varuje, že při vynucené změně určování antidumpingových cel bude ochrana evropského trhu proti tomuto přílivu levné oceli bezzubá. V Česku se stejnou hrozbou přišla moravskoslezská tripartita a Svaz průmyslu a dopravy. Podle studie amerického institutu EPI by sankční celní sazby mohly klesochrany nout v průměru ze 40 na 10 procent. Jiné odhady nejsou k dispozici.
Hodně minut po dvanácté
Evropská komise, která odpovídá za unijní obchodní politiku, zaspala a teď je v defenzivě. O ukončení výhodnějšího posuzování dumpingu se ví patnáct let. Na jednání se téma průběžně vrací od roku 2008, kdy unie podobně chaoticky řešila konec kvót na dovoz čínského textilu. Komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová tvrdí, že evropský trh bez nenechá. Zatím si však jen objednala studii dopadů změny pravidel na ohrožená odvětví. Předběžný odhad komise mluví o 63 až 211 tisících ohrožených nebo ztracených pracovních místech v EU.
Unie by měla změnit vlastní nařízení o antidumpingu, v němž Čínu označuje za netržní ekonomiku a využívá právo na posuzování dumpingu podle metody třetí země. Jinak jí hrozí arbitráže u WTO a odvetná opatření ze strany Číny, soudí část expertů na obchodní politiku. Malmströmová uklidňuje průmyslníky, že součástí novely nařízení budou opatření, která umožní lepší ochranu evropského trhu.
| Zvláštnosti čínského trhu |
|---|
| Brusel už dříve uvedl, že v Číně nepanují tržní podmínky. V řízení proti dovozu levných jízdních kol se komise zabývala poměry na trhu s hliníkem, surovinou pro výrobu rámů. Ceny hliníku se odvíjejí od cen na Šanghajské burze pro neželezné kovy. Obchodování je však omezeno jen na čínské subjekty a pravidla obchodování mají zajistit stabilitu cen. Nelze spekulovat na rozdíly cen v Šanghaji a na jiných burzách. Cena hliníku v Číně byla proto v roce 2013, kdy komise případ posuzovala, o sedm procent nižší než na londýnské burze LME. Stát navíc do trhu zasahuje, protože je zároveň prodejcem i nakupujícím. |
„Zatím nevíme, s čím by mohla komisařka přijít,“ říká česká europoslankyně Dita Charanzová. Na projednání novely v Evropském parlamentu a radě je přitom potřeba minimálně rok. Pokud komise přijde s konkrétním návrhem až v létě, jak zatím tvrdí, není šance novelu do konce roku schválit. Boj to navíc bude těžký. Když se před třemi lety komise pokoušela pravidla pro antidumping zefektivnit, narazila na odpor liberálních členských států a změny neprosadila.
Unie bude podle striktního výkladu čínského přístupového protokolu nějakou dobu porušovat pravidla WTO a bude záležet jen na Číně, jestli si to nechá líbit. Přesto se do této situace nikdo v Evropě nechce dostat.
Jak chránit Evropu
I když unie nebude moci používat výhodnější metodu třetích zemí pro trestání dumpingu, nezůstane úplně beze zbraní. Jen bude postup vůči čínským dovozcům složitější. Také bude záležet na tom, jak odvážná bude komise v posuzování nekalých praktik.
Podle stávajícího nařízení o antidumpingu komise může prohlásit, že v případě dovozu určitého zboží panují na domácím trhu vývozce zvláštní podmínky. Komise by konstatovala, že čínské ceny jsou uměle nízké, nebo trh deformují zásahy státu, což už v minulosti několikrát udělala. Pak bude moci pro potřeby výpočtu antidumpingových cel podle vlastního uvážení čínské vnitřní ceny přiměřeně zvýšit. Výsledné antidumpingové clo by pak bylo vyšší, i když by nedosáhlo dnešních hodnot.
| Čínský dumping |
|---|
| Na konci roku platilo v EU 52 antidumpingových opatření proti dovozu z Číny. Postihují 1,38 procenta čínského importu. Bez zahrnutí ochrany proti dovozu solárních panelů, aby podíl postiženého dovozu činil 0,68 procenta. Podle hodnoty jsou nejvýznamnějšími sektory s ochrannými cly výroba oceli a keramických výrobků. |
Tento nástroj má jednu nevýhodu. Bude na komisi, aby věrohodně dokázala, že v Číně panují nestandardní podmínky. Dosud se dokazováním nemusela příliš zabývat. Čínské firmy musejí prokázat, že v jejich odvětví panují tržní podmínky, pokud chtějí mírnější zacházení. Této možnosti navíc prakticky nevyužívají.
V rámci novely může podle expertů na obchodní politiku komise přijít například se zrychlením antidumpingových šetření, což zástupci průmyslu dlouhodobě požadují. Mohla by rovněž stanovit, že v případě ohrožených odvětví, jako je ocelářství nebo keramický průmysl, bude povinně přezkoumávat, jestli lze využít pravidlo o zvláštních podmínkách na trhu.
Velké čekání
V unii zatím panuje mezi hlavními hráči ostražitost. Většina států své karty neodkrývá a čeká, s čím přijde komise. Nejhlasitějšími kritiky uvolnění obchodu s Čínou jsou například Italové či Poláci. Česko je opatrné. „Pro nás bude zásadní stanovisko Evropské komise k mezinárodněprávním otázkám. Budeme podporovat vyvážené řešení, které bude brát v úvahu ochranu citlivých sektorů a zároveň nenaruší obchodní vztahy s Čínou,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
Karty nejsou zatím jednoznačně rozdané ani v Evropském parlamentu. „Pozice se nejspíš nebudou tvořit za jednotlivé politické frakce, ale převáží národní pohled, kdy europoslanci budou hájit zájmy vlastního průmyslu,“ říká Charanzová. Podobný rozkol podle některých zdrojů panuje i v komisi. Komisaři ze zemí, které by mohly utrpět největší újmu, údajně s automatickým omezením ochrany před čínskými dovozy nesouhlasí.
Su Čching-i: Problém dumpingu neexistuje
Nízké ceny čínských výrobků jsou výsledkem tvrdé vnitročínské konkurence. Když je budou muset cizí státy vzít v úvahu, budou antidumpingová řízení objektivnější a spravedlivější, říká Su Čching-i z prestižní Čínské akademie sociálních věd.
Co bude pro Čínu znamenat, pokud jí Evropa a další země přiznají na konci letošního roku status tržní ekonomiky?
Pro posouzení dumpingu budou muset použít čínské domácí výrobní náklady. Díky tomu nebude tak snadné zahájit vyšetřování čínských firem. I když budou vyšetřovány, budou jim hrozit nižší antidumpingová cla. To by mohlo přispět ke stabilizaci čínského exportu. Vývoz je důležitou částí čínského HDP, jeho stabilizace může přispět ke stabilizaci čínského ekonomického růstu.
Jak velká část čínského exportu je postižena antidumpingovými cly?
V letech 2011 až 2015 byl každý rok postižen vývoz v průměrné hodnotě 11 miliard dolarů, a to včetně antisubvenčních cel. Antidumpingovými opatřeními je postiženo zhruba 0,5 procenta hodnoty čínského vývozu. Jenže dotčená je také produkce navázaná na postižený export. Podíl čínské výroby postižené antidumpingovými opatřeními je proto mnohem vyšší.
Panují v Číně dostatečné tržní podmínky, aby se mohlo vůči čínskému vývozu postupovat mírněji?
Zahraniční antidumpingová opatření se koncentrují především do ocelářství, lehkého průmyslu náročného na pracovní sílu, stejně jako do strojírenství, chemického průmyslu náročného na kapitál a technologie. Ve skutečnosti jsou ale tato odvětví v Číně vysoce tržní. Vnitročínská konkurence je velmi tvrdá. Nízké ceny jsou výsledkem této tvrdé konkurence. Neexistuje proto problém dumpingového vývozu.
Jaká je oficiální pozice čínské vlády k udělení statutu tržní ekonomiky?
Podle článku 15 protokolu o vstupu Číny do Světové obchodní organizace nemohou cizí země po uplynutí patnácti let od vstupu Číny do WTO při antidumpingových řízeních používat pravidlo třetí země. Posuzování exportu čínských firem pak bude objektivní a spravedlivé.
