V Evropě je po měsících energetické krize konečně jasno, jak se budou mírnit vysoké ceny elektřiny. Na pátečním mimořádném jednání se unijní ministři energetiky shodli na třech opatřeních. Jde o zastropování cen pro neplynové zdroje elektřiny, zdanění mimořádných zisků producentů fosilních paliv a povinné úspory ve spotřebě.
Strop na příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn chtějí ministři nastavit na úroveň 180 eur, zhruba 4420 korun za megawatthodinu. Jakékoli příjmy nad nad tuto hranici budou muset výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, jádra nebo uhlí přenechat státům, které je použijí pro finanční pomoc firmám i domácnostem.
Stejným směrem mají putovat zisky ropných, uhelných či plynových společností. Státy od nich dostanou 33 procenta z částky přesahující 120 procent jejich průměrných zisků z posledních čtyř let. Poslední částí dohody je povinná pětiprocentní úspora elektřiny, které má každý členský stát dosáhnout v nejvytíženějších hodinách, tedy v energetických špičkách.
„Dojednali jsme další opatření důležitá pro obranu evropských občanů před důsledky energetické války,“ komentoval ministr průmysl Jozef Síkela (za STAN) shodu unijních států na Twitteru. Opatření chápe jako mechanismus, který umožní vrátit peníze vybírané kvůli vysokým cenám energií zpět domácnostem a firmám.
Analytik společnosti J&T a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr dohodu vítá, ale zároveň dodává, že přišla pozdě a chybí opatření snižující ceny plynu.
„Některé státy se do jisté míry obávají, že zastropování cen plynu zvýší poptávku a naopak sníží jeho nabídku. To může vyústit v nedostatek plynu,“ řekl Šnobr České televizi. „Na druhé straně je třeba si uvědomit, že ceny plynu jsou opravdu astronomické a už měsíce se propisují do celé ekonomiky. Průmysl takovou cenu nemůže zvládnout a řada firem už začíná zastavovat výrobu a propouštět,“ dodává Šnobr s tím, že zastropování cen je proto nepříjemnou nutností.
Jakých tuzemských firem se bude opatření týkat, napoví hospodářské výsledky za tento rok, z nichž vyplyne, jak vysokých zisků dosahují. Mezi největší výrobce elektřiny v Česku patří ČEZ, Sev.en Energy, EPH a Sokolovská uhelná, přičemž všechny kromě EPH patří také mezi těžaře tuzemského uhlí. Dalšími producenty fosilních paliv v Česku jsou černouhelná těžební společnost OKD nebo rafinerie Orlen Unipetrol.
