Přípravy nového plynovodu Stork II začaly. Česko s Polskem žádají o evropské peníze | E15.cz

Přípravy nového plynovodu Stork II začaly. Česko s Polskem žádají o evropské peníze

Ondřej Souček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Napojení české plynárenské soustavy na polskou síť by se po letech čekání mohlo stát realitou. Obě země dnes společně zašlou žádost Evropské komisi, aby zvažovanou výstavbu plynovodu zařadila na seznam evropských projektů společného zájmu a podílela se na financování. Informaci potvrdil deníku E15 ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s tím, že výstavba plynovodu je pravděpodobná i v případě, že projekt finanční podporu nezíská.

Takzvané Česko-polské obousměrné propojení, které je obdobou původně zamýšleného plynovodu Stork II, by do tuzemské soustavy mohlo každoročně dopravovat až sedm miliard kubíků plynu, což jsou více než čtyři pětiny tuzemské spotřeby. Proto je podle Síkely velmi důležité pro zajištění energetické bezpečnosti.

„Přímé napojení na polské terminály na zkapalněný zemní plyn nám umožní zajistit dodávky plynu na naše území od jiných než ruských dodavatelů. Toto propojení navíc umožní snížit náklady za dodávky plynu, a tudíž i konečnou cenu pro spotřebitele,“ říká ministr.

Přípravy původního plynovodu Stork II, které EU v rámci projektů společného zájmu finančně podpořila, polská strana v roce 2016 pozastavila a začala se soustředit na propojení s Norskem, takzvaný Baltic Pipe. Česko-polské propojení kvůli tomu přišlo o možnost čerpat přislíbené peníze.

Tentokrát polská strana podle zdrojů deníku E15 prohlašuje, že je její podpora projektu definitivní. Obě strany se tak znovu pokusí podporu Evropské unie získat.

Síkela spolu s polskou ministryní klimatu a životního prostředí Annou Moskwovou dnes žádost předá eurokomisařce pro energetiku Kadri Simsonové. „Je samozřejmé, že chceme využít možnost financovat tento projekt z prostředků dostupných na úrovni Evropské unie. Oceňuji možnost požádat o finance společně s polskými kolegy a věřím, že taková společná žádost bude mít větší šanci na úspěch,“ řekl k žádosti Síkela s tím, že peníze by mohly jít z unijního plánu RePower EU (klade si za cíl do roku 2030 učinit Evropu nezávislou na ruských fosilních palivech a zároveň zmírnit dopady klimatických změn – pozn. red.).

Projekt ministerstva průmyslu je z hlediska projektové přípravy velmi pokročilý a může být zprovozněn v plánovaném roce 2026, a to v případě, že rozhodnutí o investici padne v řádu měsíců.

Drtivá většina odborníků se shoduje, že každé přímé propojení s přímořským státem, který má přístup k neruskému plynu, ať už prostřednictvím LNG terminálů, nebo plynovodem, má pro Česko strategický smysl.

Polsko navíc tento týden dokončilo přípojku na norský plynovod Europipe II, takzvanou Baltic Pipe, která má kapacitu přes deset miliard metrů krychlových plynu ročně.

„Jde o strategickou diverzifikaci. Ve finále je jedno, jestli k nám přiteče plyn z Polska, nebo Německa. Musíme mít ale více variant tras i zdrojů,“ říká například zmocněnec vlády pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Stejně to vnímá i bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. 

Podle Tomáše Pojara, poradce premiére Petra Fialy, dává česko-polské propojení smysl především proto, že Česko se v oblasti přepravy plynu stává na Německu čím dál závislejším. „Pokud kvůli poruše dojde ke ztrátě napojení na Německo, přijdeme o jakoukoli možnost dodávky plynu ze severu,“ upozorňuje.

Česko může plyn z polské sítě sice dovážet i nepřímo, ale jediná realistická cesta by podle ministerstva průmyslu vedla opět přes Německo, protože trasa přes Slovensko nemá dostatečnou kapacitu. „Navíc platí, že čím větším počtem zemí plyn protéká, tím vyšší tranzitní náklady český spotřebitel nakonec zaplatí,“ dodává mluvčí rezortu Vojtěch Srnka.

Česko-polské obousměrné propojení by mělo navázat na letos dokončenou  moravskou infrastrukturu MCE I (Moravia Capacity Extension I) a měřit by mělo 123 kilometrů. Ministr Síkela v ČT uvedl, že na české straně by jeho výstavba měla vyjít na osm miliard korun.

Video se připravuje ...
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery