Export českých strojů stoupá, Rusko je druhým největším odbytištěm

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Martin Siebert, Euro

Vývoz obráběcích a tvářecích strojů z České republiky letos v prvním pololetí meziročně vzrostl o čtyři procenta. Firmy exportovaly stroje za 7,1 miliardy korun. Protiruské sankce, které na část zboží zavedla Evropská unie, se do dosavadních výsledků nepromítly. Rusko je pro české strojaře pořád druhou nejpreferovanější destinací.

Podle ředitele Svazu strojírenské technologie Oldřicha Paclíka je důvodem mírného nárůstu vývozu převážně exportní orientace českých firem. Hlavním exportním teritoriem jsou země Evropské unie, kde je růst ekonomiky zatím mírný a poptávka se zvedá pomalu. Asi třetina českého strojírenského exportu směřuje do Německa. Následuje Rusko s 21 procenty a Čína se Slovenskem, které tvoří shodně šest procent českého odbytu. Ve struktuře vývozu v pololetí převládaly obráběcí stroje s vývozem za 6,6 miliardy korun.

Obor má aktivní obchodní bilanci, přestože dovoz v pololetí dramaticky vzrostl o 57 procent na 5,7 miliardy korun. „Hlavním důvodem nárůstu dovozu je nárůst domácí spotřeby obráběcích a tvářecích strojů, která je pokrývána převážně dovozem. Zde je hlavním vlivem dovoz tvářecích strojů, které se na domácí výrobě podílejí asi zhruba 15 až 20 procenty,“ uvedl Paclík.

Statistiky oboru za první pololetí:
Období vývoz (miliardy korun) dovoz (miliardy korun)
1. pololetí 2012 7,3 4,2
1. pololetí 2013 6,8 3,6
1. pololetí 2014 7,1 5,7

Svaz strojírenské technologie

Na pololetní čísla nemají vliv sankce přijaté Evropskou unií vůči Rusku v souvislosti s krizí na Ukrajině. „Vliv sankcí na zakázkovou náplň českých výrobců se bude uplatňovat postupně od druhého pololetí. Předpokládáme, že u většiny firem bude útlum zakázek pozvolný. Výraznější vliv očekáváme v důsledku zhoršující se platební situace, která se týká již probíhajících kontraktů,“ uvedl Paclík.

Problémem je asijská konkurence

Podle ředitele Strojimportu Ivo Červenky české firmy čím dál více pociťují sílící konkurenci z Asie na všech světových teritoriích. „Výrazně se zlepšila kvalita a servis těchto strojů a v mnoha případech velice těžko konkurujeme cenou strojů z domácí produkce,“ uvedl Červenka.

Svaz strojírenské technologie působí v Česku jako zájmové sdružení od roku 1990. Sdružuje kolem 50 organizací, které se zabývají převážně výrobou a dodávkami obráběcích a tvářecích strojů, dřevoobráběcích strojů, nástrojů a měřidel, hydraulických prvků a agregátů.

Českých strojírenských firem se sankce proti Rusku zatím nedotkly
Českých strojírenských firem se zatím vzájemné sankce s Ruskem nedotkly, protože plní stávající smlouvy. Bojí se však toho, co bude příští rok, řekl na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Pozitivní podle něj je to, že pokračuje velmi dobrá spolupráce s většinou ruských regionů, které o ni mají zájem.
„Sankce nejtvrději dopadly na část potravinářského průmyslu, na strojírenství zatím nikoliv,“ řekl Mládek. Spolupráce s regiony podle něj funguje, protože z 85 ruských regionů, z nichž 22 je autonomními republikami, jich je méně než deset čistými přispěvateli do federálního rozpočtu. „Minulý týden byl v Česku na návštěvě prezident Tatarstánu, zájem o spolupráci mají a ukazuje se, že prostor v ruských regionech je pro nás velký,“ uvedl Mládek. Tatarstán navíc vložil zisky z ropného průmyslu do rozvoje strojírenství, což je pro ČR příznivé.