Faitův Tedom loni vydělal 375 milionů. Letos chce znovu růst

Sázka na třebíčského výrobce kogeneračních jednotek Tedom se byznysmenovi Igoru Faitovi zatím vyplácí.

Sázka na třebíčského výrobce kogeneračních jednotek Tedom se byznysmenovi Igoru Faitovi zatím vyplácí. Zdroj: Tedom

I přes pandemii koronaviru loni firma vygenerovala provozní zisk (EBITDA) 375 milionů korun.
Tedom vyrábějící plynové miniteplárny od loňského léta plně ovládá Faitův fond Jet Investment.
Meziročně se EBITDA propadla o 15 procent, což podle firmy způsobila bezpečnostní opatření spojená s koronavirem.
4
Fotogalerie

Sázka na třebíčského výrobce kogeneračních jednotek Tedom se byznysmenovi Igoru Faitovi zatím vyplácí. I přes pandemii koronaviru loni firma vygenerovala provozní zisk 375 milionů korun. Tedom vyrábějící plynové miniteplárny od loňského léta plně ovládá Faitův fond Jet 2, když ve firmě koupil zbývající 45procentní podíl od kyperské firmy Moufleco holdings limited.

Meziročně se EBITDA propadla o 15 procent, což podle firmy způsobila bezpečnostní opatření spojená s koronavirem. „Zakázky jsme sice nebyli nuceni rušit, ale vyjednávání kvůli restrikcím trvala déle. Oddalovalo se tak dokončení a zasmluvnění nových zakázek,“ okomentoval konsolidované výsledky Tedomu pro deník E15 předseda předsavenstva firmy Oldřich Šoba.

Pro příští rok firma plánuje znovu růst. Zisk EBITDA by se měl zvednout o deset procent na přibližně 420 milionů korun a tržby při růstu 14 procent atakovat čtyři miliardy. Loni dosáhly úrovně 3,5 miliardy.

V dlouhodobějším horizontu mají rozvoji pomoci plánované investice, na něž chce Tedom do dvou let vynaložit kolem 200 milionů. Firma chystá například navýšení výrobních kapacit i modernizaci stávajícího zařízení. V dohledné době má Tedom představit rovněž rozšíření portfolia o nové služby spojené s kogenerací či nové produkty spojené s vodíkem.

Firmě v rychlém rozvoji nahrává i směřování energetické politiky Evropské unie. Ta vede k neustále se zdražujícím emisním povolenkám, což má pro byznys s kogenerací dva hlavní efekty. Jednak zdražuje elektrickou energii, a tím urychluje návratnost investice do plynových kogenerací, jednak tlačí k přechodu od uhlí na jiné palivo. „S kogenerací se v těchto trendech počítá jako se stabilním a efektivním energetickým zdrojem. Jejich stále početnější nasazení bude hrát klíčovou roli v celkové decentralizaci energetiky,“ říká Šoba.

Dobré časy věští společnosti také analytik společnosti Enas Vladimír Štěpán. ­„Lze předpokládat, že malé a střední zdroje budou postupně přecházet na plyn, jehož spalování je poměrně vysoce účinné a zároveň ekologicky šetrnější než uhlí. Díky zkapalněnému plynu je navíc paliva dostatek, což stlačuje cenu,“ říká Štěpán.

Ještě do loňského léta se pod Tedom daly připisovat také zisky jeho dceřiné společnosti ČEZ Energo, byť její výsledky nebyly součástí oficiální konsolidace. Tedom v tomto provozovateli kogeneračních jednotek držel 49procentní podíl, jenže ten v červenci odkoupil majoritní akcionář ČEZ. Jen loni měl ČEZ Energo provozní zisk (EBITDA) přes 300 milionů a majiteli Tedomu tak za loňský půlrok technicky přinesl kolem 75 milionů.

Třebíčská firma odhaduje, že na tuzemský trh dodává zhruba čtyři pětiny všech kogeneračních jednotek. K její konkurenci patří například firma Zeppelin CZ patřící do německé strojírenské skupiny Zeppelin Group. Tedom se přitom čím dál více zaměřuje na export, většinu produkce dodává do více než čtyřiceti zemí. Součástí holdingu je i německá firma Tedom Schnell a několik dceřiných společností v různých částech světa.