Na zmírnění energetické krize jsou vládní i opoziční návrhy krátké, řadu menších a středních podniků by před krachem zachránilo dočasné zrušení příspěvku na zelenou energii. Náklady by jim tak klesly o více než desetinu. Podle odhadů by opatření vyšlo na jednotky miliard korun. Vysoké ceny elektřiny a plynu, které proti loňsku vysávají z firemních účtů stamilionové částky, dopadají na výrobce kovů včetně hutnictví, chemický průmysl, strojírenství nebo na potravinářství. Problémy mají i královéhradecká Juta nebo Brano Group ovládané jedněmi z nejbohatších Čechů.
Příspěvek na obnovitelné zdroje energií tvoří 13,35 procenta ceny elektřiny a spadá do kategorie položek, o nichž rozhoduje Energetický regulační úřad. „Vláda může přistoupit k časově omezenému zrušení poplatku. A i když zvolí jen částečné snížení, bude se jednat o skutečnou pomoc, kdy dopady opatření pocítí všechny firmy, a to velmi rychle,“ řekla deníku E15 hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nabízí soukromému sektoru státem garantované půjčky. Opoziční ANO pak znovu přišlo s návrhem na plošné osvobození elektřiny a plynu od DPH. Toto řešení však má zásadní slabiny. V příjmech státního rozpočtu by způsobilo propad okolo 20 až 30 miliard korun a musela by s ním souhlasit Evropská komise. Navíc by podnikům moc nepomohlo.
Svaz průmyslu a dopravy v aktuálním průzkumu zjistil, že 43 procentům firem se zvýšily náklady na energie o více než 20 procent. Mnohé z nich proto uvažují o získání úvěrů od komerčních bank. Z pohledu podniků jsou však drahé.
„Možnost čerpání půjček se státní zárukou je sice pro energeticky náročné firmy, kterých je v Česku tradičně dost, lepším opatřením než vůbec nic, ale tato návratná výpomoc může být vnímána jen jako doplňkový krok k nějakému podstatnému řešení,“ míní šéf odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Garance za půjčky nabízí firmám, u nichž výdaje na energie tvoří deset a více procent z celkových nákladů, šéf rezortu průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). „V první řadě budou určeny malým a středním podnikům, které jsou na změny vnějšího ekonomického prostředí, jako je současný nárůst cen energií, zdaleka nejcitlivější. Vláda na pomoc vyčlení jednu miliardu korun, uspokojeno by mělo být na 1800 žadatelů,“ odhadl Síkela.
Záměr však odmítá i Svaz průmyslu a dopravy. „Nelze ho považovat za účinnou podporu. Zásadní jsou kompenzace nepřímých nákladů, o jejichž spuštění jsme vládu a ministerstvo průmyslu v minulosti opakovaně žádali. Ministr Síkela na začátku ledna veřejně přislíbil, že kompenzace řešit bude,“ uvedl ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.
Ještě kritičtější jsou zástupci zaměstnavatelů k návrhu ANO ohledně DPH, případně k plošnému cenovému nařízení, které zvolilo Slovensko. „Snížení či anulování daně podle vzoru některých sousedních zemí – nehledě na potřebu případné notifikace v Evropské unii – nemá z pohledu firem odebírajících energie valný význam, protože DPH z nakoupených vstupů je pro ně jakousi průběžnou položkou, na niž si podniky při podání daňového přiznání uplatní odpočet,“ dodal Minčič.
Oproti tomu zrušení nebo alespoň snížení poplatku za obnovitelné zdroje energií, které funguje v Německu, už získalo souhlas Bruselu. Proto by jeho zavedení v České republice nemělo narazit na překážky.
Na rostoucí ceny energií spojené s vysokou inflací si už koncem roku v rozhovoru pro deník E15 stěžoval majitel Brano Group, miliardář Pavel Juříček. Soudí, že řada podniků zkrachuje. „Když vám spadnou tržby o čtyřicet procent a náklady vzrostou na dvojnásobek, tak to trojčlenkou nevyřešíte. Vznikl smrtící mix, který bičuje firmy – kombinace mnoha různých faktorů. Naštěstí jsem vždy „jezdil“ za své peníze – nemáme žádné úvěry – a předvídal krize. Jsme bohatá firma, máme nastřádáno,“ řekl.
