Tři největší podnikatelské organizace – Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora a Konfederace zaměstnavatelských svazů – varují před prohlubujícím se zaostáváním Česka za vyspělými ekonomikami. V obsáhlé analýze určené vládnímu výboru pro strategické investice označují firmy napříč odvětvími za jeden z hlavních nedostatků rostoucí mandatorní neboli povinné výdaje, především na platy státních zaměstnanců či na důchody, které podvazují nutnou modernizaci energetiky, dostavbu dálnic nebo budování vysokorychlostních železnic. Na zářijovém prvním pracovním jednání výboru mají padnout návrhy, co všechno je třeba v dohledné době změnit.
„Po covidu-19 rosteme pomaleji než naši sousedé a prohlubují se známé, ale nevyřešené problémy. Například je to zaostávající infrastruktura, dostupnost kvalifikované pracovní síly, kvalita školství, stárnoucí populace, růst mandatorních výdajů, nefunkční individuální pilíř důchodového systému, nedostatečný kapitál, administrativní zátěž, pomalá výstavba a pomalá vymahatelnost práva,“ uvádí analýza, která pomocí metody SWOT vyjmenovává a srovnává silné a slabé stránky země.
Podle soukromého sektoru navíc vyvstávají nové problémy spojené s vysokou energetickou a uhlíkovou náročností tuzemského průmyslu, hrozícím nedostatkem zdrojů elektřiny, nízkým rozvojem zejména technologických startupů, stagnující dobou dožití ve zdraví a zaostávající efektivitou veřejné správy.
Viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar apeluje na vládu, aby neotálela. „Naše zpoždění se už začíná jasně ukazovat na číslech. Zaostáváme za Polskem, téměř se zastavilo naše přibližování k výkonnosti západní Evropy. Nemůžeme si dovolit ztratit ne další rok, ale ani další měsíce,“ varuje Špicar.
V makroekonomické oblasti považují podnikatelská sdružení za silnou stránku České republiky nízkou úroveň veřejného dluhu k HDP. Loni činila 43 procent, zatímco průměr v Evropské unii byl 84 procent. Naopak slabou stránkou jsou podle analýzy potíže při zvládání strukturálního deficitu, hlavně mandatorních výdajů, které omezují možnosti státu investovat.
Částečně to má změnit vládní konsolidační balíček, který v příštích dvou letech předpokládá snížení schodků státního rozpočtu o více než 150 miliard korun. Další úspory ve výdajích úřadů za 15 až 20 miliard chystá ještě letos šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS). „Neškrtáme investice, to by byla špatná cesta. Ve všech kapitolách šetříme mimo jiné na energiích. Náklady na plyn a elektřinu jsou nižší, než bylo loni rozpočtováno,“ řekl.
Stanjura však míní, že výraznější pokles povinných výdajů na platy státních zaměstnanců či na penze je velmi obtížný. „Pouhé snížení tempa valorizace důchodů prosazené vládou vyvolalo velký politický spor s opozicí, která se obrátila na Ústavní soud,“ dodal. Pokud by senioři dostali v polovině roku mimořádně přidáno v průměru přes 1700 korun, a nikoli o tisícikorunu méně, zatížilo by to penzijní systém do budoucna stamiliardami korun.
Ministr financí podle svých slov soustavně upozorňuje na riziko vytváření nových mandatorních výdajů. „Snížíme také kvazimandatorní výdaje, tedy dotace, a to o více než padesát miliard korun. Protože jsou ale některé podniky na tuto podporu zvyklé, nesetkává se to s pochopením,“ podotkl Stanjura.
Analýza Svazu průmyslu a Hospodářské komory řadí dotace do slabých stránek české ekonomiky. „Často pomáhají přežít firmám s nízkou přidanou hodnotou,“ píše se v materiálu.
Pokud se má Česká republika podle premiéra Petra Fialy (ODS) dostat do formy, musejí se změnit některé přístupy státu i způsob uvažování. „Prvním krokem je ozdravný balíček, který výši schodků státního rozpočtu dostane v příštích letech pod tři procenta HDP,“ uvedl Fiala.
Další nedostatky vidí v energetice nebo v dopravní infrastruktuře, kvůli níž přestává být země v mezinárodním prostředí konkurenceschopná. „Problematických oblastí, které byly zanedbány, je samozřejmě mnohem více. V průběhu dalších týdnů a měsíců u řady z nich budeme schopni představit základní harmonogram připravovaných opatření,“ nastínil premiér.
Co Česku chybí a v čem musí přidat
- V České republice je málo firem, jejichž výrobky mají silnou značku a vysokou přidanou hodnotu. Je to například výroba autobaterií, polovodičů a čipů, průmysl spojený s umělou inteligencí, nanotechnologie a jaderný průmysl.
- Současný kabinet i příští vlády musejí posílit investice do infrastruktury. V energetice jde o výstavbu nových zdrojů a sítí, v dopravě o vysokorychlostní železnice, dobudování dálnic a zlepšení kvality silnic. V datové a další infrastruktuře je pak nutné zrychlit výstavbu datových sítí a center.
- V oblasti pracovního trhu je silnou stránkou ČR nízký odliv mozků do zahraničí a schopnost přitahovat je ze Slovenska. Naopak slabinou je to, že chybí 300 tisíc lidí, hlavně kvalifikovaných a v klíčových oborech.
- Je třeba reformovat důchodový systém, zrychlit stavební řízení, zlepšit vymahatelnost práva či zefektivnit veřejnou správu.
- Mezi slabé stránky Česka patří i školství. Kapacita mateřských škol je nízká, mezi základními školami jsou velké rozdíly a mezery jsou ve všeobecném vzdělání na odborných středních školách. U vysokých škol je problém s nedostatečnou kvalitou, kdy žádná z nich není v top 250 na světě dle QS rankingu. Univerzita Karlova drží až 266. pozici.
Pramen: Analýza SWOT Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a Konfederace zaměstnavatelských svazů
