Zastánci odstavení Fessenheimu poukazují na fakt, že elektrárna stojí v oblasti mírné seizmické aktivity. Podle projektantů má vydržet zemětřesení do síly 6,7 stupně Richterovy škály.Vláda v Paříži nařídila po březnové přírodní katastrofě v Japonsku, která způsobila havárii v elektrárně Fukušima, bezpečnostní kontroly ve všech 58 reaktorech. Opakovaně ale potvrdila, že ve způsobu využívání jaderné energie změny nechystá.
Postup Paříže je tak zcela opačný oproti strategii Německa či Švýcarska, které své reaktory chtějí odstavit do roku 2022, respektive 2034. Naopak, obdobné záměry jako Francie má i Londýn, kde vláda tento týden navrhla parlamentu ke schválení místa pro stavbu nových reaktorů.
Francie je na jaderné energii závislá. Z jádra pochází přes tři čtvrtiny elektřiny v tamní přenosové síti, což je nejvíce na světě. Země vydělává také na exportu elektřiny, vyváží osmnáct procent produkce. Francouzský energetický byznys prošel v minulých dnech podstatnými změnami.
Vláda neprodloužila mandát charismatické šéfce energetického koncernu Areva Anne Lauvergeonové a na její jméno jmenovala relativně neznámého náměstka. Bývalá poradkyně prezidenta Mitteranda firmu před deseti lety spoluzakládala a po celou dobu existence stála v jejím čele. Podle médií „atomové Anne“ uškodily příliš vehementní snahy o větší nezávislost podniku, který z 87 procent vlastní vláda, a nepřiliš dobré vztahy s prezidentem Sarkozym a šéfem EDF Henrim Progliem. EDF je jedním z nejdůležitějších zákazníků Arevy, která se mimo jiné zabývá stavbou reaktorů.
