„Strategickým cílem Gazpromu je posun na pozici světové energetické jedničky,“ tvrdil v únoru šéf firmy Alexej Miller. V dopisu zaměstnancům u příležitostí 20. výročí založení podniku se pochlubil nedávnými úspěchy, mezi které patří i objev plynového ložiska Bovanenkovo na poloostrově Jamal. To má odstartovat „novou éru v těžbě plynu“. Ložiska na východě Ruska Gazpromu otevřou rychle rostoucí asijské trhy, zatímco plynovody Nord Stream a South Stream pojistí silné postavení v Evropě, uvedl Miller.
Ani ne tři měsíce poté musí šéf Gazpromu vysvětlovat loňský propad zisku o 37 procent. Firma od roku 2008 ztratila na burze dvě třetiny své hodnoty, hodnota firmy klesla pod 100 milionů dolarů. Miller se tak musí vzdát svého cíle zvýšit tržní hodnotu do roku 2015 na miliardu dolarů. Podle analytiků oslovených časopisem Manager Magazin neodpovídá tržní hodnota Gazpromu ani polovině ceny jeho sítě plynovodů a těžebních zařízení.
Další ránu podniku zasazuje prognóza mezinárodní energetické agentury IEA. Ta předpokládá, že Gazprom během deseti let ztratí svou vůdčí pozici na trhu se zemním plynem.
Evropa kvůli krizi snížila spotřebu
Gazprom v Evropě generuje 40 procent svých zisků. Firma tak silně pocítila evropskou ekonomickou krizi a s ní spojený pokles hospodářské aktivity. Loni Gazprom v Evropě prodal 138,8 miliardy metrů krychlových plynu, o 7,5 procenta méně než v roce 2011. V součtu se domácí i zahraniční poptávka propadla o 7,1 procenta, obrat si díky nárůstu cen propadl jen o 5,6 procenta.
Letošní nadějí pro Gazprom je chladný začátek roku, díky kterému stoupl vývoz plynu o pět procent. Na konci roku počítá Gazprom s odbytem 151,8 miliardy krychlových metrů. „Nikdo kromě nás nemůže na evropský trh dodat takové množství,“ prohlásil Miller.
Americká konkurence posiluje
Problémy Gazpromu ale neleží jen v Evropě. Kvůli boomu těžby břidlicového plynu v Severní Americe padají ceny zemního plynu na burze a USA navíc začínají levný zemní plyn vyvážet. První pokusy těžit plyn uvězněný v horninách se objevují i v Evropě. Pokud se tento způsob těžby prosadí v širším měřítku, může Rusko během deseti až patnácti let přijít o pětinu svých zahraničních odběratelů ropy a zemního plynu, odhaduje Ruská akademie věd.
Změnu pociťuje Gazprom už nyní. Díky těžebnímu boomu v USA přesunul Katar své dodávky zkapalněného plynu do Evropy, jejich podíl na celkové spotřebě Starého kontinentu dosáhl téměř jedné čtvrtiny. Eon si od roku 2020 bude část plynu, odpovídající sedmi procentům spotřeby celého Německa, obstarávat v Kanadě.
Gazprom poškozují nesmyslné investice
Kvůli klesající poptávce se také prodraží přeprava plynu plynovody, které jsou stavené na mnohem větší průtok. Baltský plynovod Nord Stream má nyní obsazenou jen asi polovinu své kapacity, stěžoval si ve středu ruský prezident Vladimir Putin na setkání s představiteli Evropské unie.
Gazprom navíc buduje další přepravní kapacity do Evropy, mimo jiné plynovod South Stream. Podle poradenské společnosti East European Gas Analysis bude firma disponovat roční kapacitou 390 miliard krychlových metrů za rok, na léta 2020 až 2025 má ale zajištěné zakázky jen na 158 miliard kubíků ročně. „Putin přinutil Gazprom k investicím, které jsou úplně neopodstatněné,“ prohlásil Anders Aslund z amerického Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku.
Polostátní energetický gigant, v Rusku někdy označovaný za „stát ve státě“, přitom už není ušetřen ani kritiky z Kremlu. Náměstek ministra průmyslu Sergej Beljakov nedávno Gazprom s poukázáním na astronomické odměny manažerů Sergej přirovnal k černé díře. Podle Aslunda sice Gazprom v roce 2011 vydělal 46 miliard dolarů, další 40 miliard se ale ztratilo díky korupci a plýtvání.
Donedávna si Gazprom mohl být jistý alespoň domácím trhem, na kterém drží dvoutřetinový podíl. I zde ale nyní roste konkurence v podobě Novateku a rovněž státem ovládaného Rosněftu. Gazpromu může ztížit život hlavně druhá jmenovaná společnost. „Rosněfť může nabídnout nižší cenu než Gazprom a přesto se udržet v zisku,“ myslí si Michail Korčemkin, ředitel East European Gas Analysis. V březnu Gazprom přišel i o monopol na vývoz ruského zkapalněného plynu.
