Hlubinná těžba uhlí v Maďarsku končí

těžba uhlí, horník

těžba uhlí, horník Zdroj: profimedia

V Maďarsku se koncem roku zavřou poslední hlubinné uhelné doly. Odboráři protestují, rozhodnutí ale označil začátkem května za nezvratné András Zoltán Kovács, generální ředitel Vertešské elektrárny (Vértesi Erőmű), která doly provozuje. Práci tak ztratí 675 lidí.

Zatím blíže neurčitý počet zaměstnanců se však zapojí do revitalizace oblasti dolů. Postupně utěsní štoly, rozeberou objekty na povrchu, prodají průmyslové stavby a postarají se o to, aby se do pořádku vrátilo životní prostředí. „Bude to období rekultivace, kdy přírodě vrátíme to, co jsme jí vzali,“ slibuje Kovács. Připouští však, že obyvatelé regionu se ještě dlouho budou potýkat se škodami, které v prostoru napáchala více než třicetiletá existence dolů pod kopcem Márkushegy.

Hlubinné doly v prostoru obcí Oroszlány, Pusztavám a Bokod se otevřely v roce 1981, jejich rozloha dosahovala 43 kilometrů čtverečních. Celková délka podzemních chodeb je padesát kilometrů. Z hloubky 500 metrů se vytěžilo celkem 130 milionů tun hnědého uhlí za moderních podmínek – na povrchu se objevilo už zcela zpracované. Přes dvanáct kilometrů dlouhý systém pásů se dostával do elektrárny ve městě Oroszlány.

Uhelné halíře

Ekonomický tisk po oznámení definitivního uzavření dolů uvádí, že se Maďarsko k tomuto kroku zavázalo tehdy, když požádalo Evropskou unii o prodloužení možnosti vybírat takzvané uhelné halíře. Je to příplatek započtený do ceny elektrické energie od roku 2002. Suma slouží na podporu při uzavírání neefektivních a nekonkurenceschopných uhelných dolů.

V případě Vertešské elektrárny tyto finance kompenzující ztráty při těžbě dosahovaly šest miliard forintů ročně (asi 540 milionů korun). Poplatek se bude vybírat až do roku 2018. Suma se použije na rekultivaci krajiny. Elektrárna postupně přejde na obnovitelné zdroje. Do roku 2015 bude využívat uhlí, které však nakoupí jinde. Dovoz vyjde levněji než vlastní těžba.