Historie Jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku sahá k počátku 70. let minulého století, kdy tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren s výkony 1760 megawattů. V prvním případě to byla elektrárna v Jaslovských Bohunicích na Slovensku (první atomová elektrárna v Československu) a ve druhém Dukovany na jižní Moravě.
Jaderná elektrárna Dukovany se začala stavět v roce 1978, do provozu byly čtyři její bloky uváděny postupně v letech 1985 až 1987. Více než 80 procent zařízení bylo domácí produkce. Současně s elektrárnou vyrostly na řece Jihlavě také dvě vodní nádrže: Dalešice a Mohelno. Elektrárna patří polostátní energetické skupině ČEZ.
V Dukovanech jsou čtyři tlakovodní reaktory VVER 440/213, původně každý o instalovaném výkonu 440 megawattů (celkový instalovaný výkon elektrárny byl tedy 1760 megawattů). Po modernizaci v letech 2005 až 2012 byl výkon každého z reaktorů zvýšen na 510 megawattů a celkový instalovaný výkon Dukovan je nyní 2040 megawattů, čímž elektrárna pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Jaderná elektrárna Temelín má dva bloky, každý o instalovaném výkonu 1125 megawattů. Největší hnědouhelný elektrárenský komplex v Prunéřově má celkový instalovaný výkon 1190 megawattů.
Roční výroba elektřiny se v Dukovanech dlouhodobě pohybovala kolem 15 terawatthodin. V rekordním roce 2013 to bylo 15,69 terawatthodin. V letech 2015 a 2016 elektrárnu brzdily dlouhé odstávky vyvolané opakovanými kontrolami svarů a prováděním investic potřebných pro další dlouhodobý provoz. Odstávky brzdily elektrárnu i v roce 2017, v součtu jednotlivých bloků trvaly 500 dní, také o rok později měla elektrárna čtyři neplánované odstávky kvůli podezřením na závady. V roce 2017 dodala 11,954 terawatthodin elektřiny, nejméně od roku 1988. Loni to bylo 14,87 terawatthodin elektřiny (Temelín 15,86 terawatthodin). Za celou dobu provozu vyrobila přes 433 terawatthodin elektrické energie.
Jaderné reaktory budou bezpečnější. Systém na bázi strojového učení včas rozpozná miniaturní trhliny v konstrukci
V březnu 2016 získala elektrárna od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolení k dalšímu provozu prvního bloku, a to na dobu neurčitou (na rozdíl od předchozí praxe, kdy se povolení obnovovalo po deseti letech). Pro druhý blok získaly Dukovany toto povolení, také neomezené, v červnu 2017. V prosinci 2017 vydal úřad povolení k dalšímu provozu bloků tři a čtyři.
Kromě čtyř výrobních bloků se v areálu elektrárny nachází také sklad použitého jaderného paliva a úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů.
Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou nových jaderných bloků (jak v Dukovanech, tak v Temelíně). V listopadu 2017 požádala společnost ČEZ o posouzení vlivu plánovaných nových jaderných bloků v Dukovanech na životní prostředí, když ministerstvu životního prostředí předala dokumentaci pro proces EIA. Ministerstvo vydalo souhlasné stanovisko EIA k záměru výstavby v srpnu 2019.
V březnu 2020 předala společnost Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost žádost o povolení umístit stavbu nového jaderného zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků s reaktory o elektrickém výkonu do 1200 megawattů. Firma uvedla, že tak ukončila pětileté přípravné práce a je připravena na licenční proces podle atomového zákona. Loni v březnu společnost získala od SÚJB povolení k umístění nového zdroje v Dukovanech.
V červnu 2021 pak Elektrárna Dukovany II požádala u stavebního úřadu v Třebíči o vydání územního rozhodnutí pro nový blok. Stejně jako v případě už získaného povolení k umístění nového jaderného zdroje se územní řízení týká až dvou bloků s maximálním výkonem do 2400 megawattů. Krajský úřad v Jihlavě nyní rozhoduje o podaných odvoláních a provádí přezkumy těchto závazných stanovisek.
V dubnu 2020 vláda Andreje Babiše (ANO) přijala návrhy smluv s ČEZ o stavbě v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Babiš později oznámil, že stát poskytne ČEZ na stavbu nového bloku v Dukovanech půjčku a v červenci 2020 vláda schválila model financování bloku v Dukovanech. Stát se podle něj měl na stavbě podílet ze 70 procent, zbytek zaplatí ČEZ. Stát a ČEZ poté uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku Dukovan. V září 2020 Babiš řekl, že dodavatele stavby bloku Dukovan vybere až vláda, která vzejde z voleb na podzim 2021.
V loňském roce se rozhořel spor o možné účasti ruských a čínských firem na dostavbě Dukovan, jejich odpůrci především z řad tehdejší opozice (nynější vládní koalice) poukazovali především na bezpečnostní rizika s tím spojená. Již loni v březnu z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyplynulo, že Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN. Zůstali čtyři uchazeči - francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a ruský Rosatom. Opozice kritizovala, že v tendru zůstal Rosatom.
Virtuální prohlídka Jaderné elektrárny Dukovany
Koncem března 2021 Senát ve svém usnesení oznámil, že Čína a Rusko jsou bezpečnostní hrozbou a vláda by neměla uchazeče z těchto zemí oslovovat a zvát do tendru na výstavbu nových jaderných bloků. Prezident Miloš Zeman krátce poté odmítl varovaní českých bezpečnostních služeb před zařazením čínských a ruských firem do tendru. Postoj k účasti ruských firem změnilo podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU, oznámené loni v dubnu. Vláda poté vyřadila z účasti v tendru Rosatom s tím, že bezpečnostní dotazník pošle pouze francouzské, korejské a americké firmě.
V červnu Sněmovna vyloučila firmy z Ruska a Číny z plánovaného tendru. Pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, Rusko a Čína mezi ně nepatří. Senát doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby, Sněmovna v září návrh schválila s úpravami Senátu. Prezident Zeman takzvaný nízkouhlíkový zákon, který omezení obsahuje, podepsal v září, účinnosti nabyl letos 1. ledna.
Firma Elektrárna Dukovany II v červnu rozeslala dopis a zahájila bezpečnostní posouzení třech zájemců o stavbu nového bloku. Osloveny byly EdF, Westinghouse a KHNP. Všichni tři oslovení zájemci souhlasili s účastí v bezpečnostním posouzení a později zaslali bezpečnostní dotazníky.
Nová vláda Petra Fialy (ODS) počátkem března odsouhlasila, aby ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) podnikl potřebné kroky k vyhlášení tendru. Předseda vlády již dříve uvedl, že vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. S vydáním stavebního povolení se počítá v roce 2029. Zkušební provoz je podle něj nutné spustit v roce 2036.
