Janečkův fond je blíž těžbě lithia na Cínovci

Karel Janeček

Karel Janeček Zdroj: CTK

Na vytěžení zásob lithia ve skládce kalů po bývalé těžbě na Cínovci se dá vydělat. K tomuto závěru dospěl investiční fond RSJ Private Equity, který spravuje i část majetku miliardáře Karla Janečka. Společnost Cínovecká deponie, v níž fond vlastní většinový podíl, už proto požádala báňský úřad, aby z cínoveckého odkaliště udělal dobývací prostor. To je podmínka pro budoucí těžbu. Na Cínovci leží pod zemí surovina, která by se po úpravě mohla prodat za několik set milionů korun.

Samotný fond nechce investici komentovat do doby, než bude o těžbě definitivně rozhodnuto. Nicméně právě ekonomická využitelnost ložiska je jednou z podmínek pro stanovení dobývacího prostoru. Následně bude moci Cínovecká deponie požádat o povolení k vlastní těžbě.

Rámcové vyhodnocení rentability těžby vychází z průzkumů a analýz ložiska, které si nechala Cínovecká deponie zpracovat. „Detailní ekonomiku těžby začneme řešit, až se přiblížíme vlastnímu povolení dobývání a bude možné těžbu vztáhnout k aktuálnímu stavu poptávky po této surovině,“ řekl ředitel RSJ Private Equity Jan Vyhnálek.

Těžba od příštího roku

Báňský úřad nyní musí žádost posoudit. Pokud bude dokumentace v pořádku, zahájí správní řízení, které trvá dva měsíce. „Kvůli různým nedostatkům se však řízení o stanovení dobývacích prostorů často protáhnou i na více než rok,“ říká Bohuslav Machek, mluvčí báňského úřadu. Po stanovení dobývacího prostoru Cínovecká deponie bude moci požádat o povolení k vlastní těžbě. S ní by chtěla firma začít příští rok a pokračovat pět až šest let.

Desítky tisíc tun koncentrátu

Ve skládce těžebních kalů je podle odhadů 136 tisíc tun rudného koncentrátu, který obsahuje necelá dvě procenta lithia. Koncentrát hodlá firma získávat magnetickou separací v úpravně, kterou postaví v sedmnáct kilometrů vzdáleném areálu dolu Dukla v Újezdečku.

Lithium je klíčová surovina pro výrobu uhličitanu lithného, který se používá v bateriích. Jeho využití by mělo raketově růst s nástupem elektromobilů. Zatímco v roce 2011 se celosvětově spotřebovalo 130 tisíc tun uhličitanu lithného, v roce 2025 by celosvětová spotřeba měla činit půl milionu tun.