Právě reaktory ve Fukušimě, která se začala stavět v roce 1967, patřily v Japonsku k nejstarším. Pokud by zákon vstoupil v platnost, dotkl by se bezprostředně ještě elektráren Curuga a Mihama, které se začaly budovat v roce 1970. Hranici čtyřiceti let fungování se ale v následujících letech přiblíží ještě řada z celkem 54 jaderných reaktorů, které jsou nyní v zemi v provozu.
Vláda zatím podrobnosti o připravované normě nezveřejnila, místní média však spekulují, že zákon bude obsahovat kličky, které umožní i prodloužení doby fungování starších reaktorů. Mohly by být podobné nařízením známým ze Spojených států, kde reaktory fungují na základě licence platné na 40 let. Provozovatel však může po splnění podmínek požádat o prodloužení licence až o 20 let. Na základě prodloužené licence nyní v USA běží 66 z celkem 104 jaderných reaktorů.
V Japonsku zatím žádná pravidla ohledně doby provozu reaktorů neexistovala, pokud by se však připravované omezení striktně uplatňovalo, znamenalo by to pro japonskou energetiku velký problém. Do roku 2020 by se zastavilo 18 reaktorů a dalších 18 by provoz ukončilo do roku 2030. Nedostatek elektřiny přitom Japonci silně pocítili už loni, kdy začaly v souvislosti s fukušimskou katastrofou probíhat ve všech elektrárnách bezpečnostní prověrky. Kvůli odstávce reaktorů během testů v současnosti pracuje v celé zemi jen šest reaktorů.
O budoucnosti jaderné energetiky se v Japonsku intenzivně debatuje od března 2011, kdy fukušimskou elektrárnu zaplavila cunami a způsobila největší jadernou katastrofu v dějinách země. Odstraňování následků havárie, kvůli které muselo být evakuováno téměř 100 tisíc lidí, potrvá desítky let. Japonsko má jako hospodářky vyspělá a lidnatá země obrovskou spotřebu energie a k jaderné energetice zatím nemá žádnou alternativu.
