Japonským jaderným elektrárnám nestojí v cestě jen přísnější bezpečností předpisy, ale i ekonomické a politické překážky. Všechny zvládne překonat jen jedna třetina či nanejvýš dvě třetiny elektráren, vyplývá z analýzy agentury Reuters.
To znamená, že japonská energetika nejspíš zůstane závislá na dovozu paliv, což se výrazně odrazí na bilanci zahraničního obchodu. Ta je již téměř dva roky v záporných hodnotách. Spalování uhlí a zemního plynu také Japonsku zkomplikuje dosažení cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.
Velkou ránu mohou utržit také energetické společnosti, pro něž bude stopka pro jejich jadernou elektrárnu znamenat nejen vyšší náklady na fosilní paliva, ale i platby za sanaci vyřazených reaktorů. Společnosti Hokkaido Electric Power a Kyushu Electric Power už stát požádaly o půjčku ve výši odpovídající téměř 30 miliardám korun. Provozovatele fukušimské elektrárny Tokyo Electric Power musel před krachem zachránit stát už krátce po nehodě v roce 2011.
Skončí nejméně 22 reaktorů
Před katastrofou mělo Japonsko 54 jaderných reaktorů zajišťujících okolo 30 procent spotřeby země. Osud šestice reaktorů ve Fukušimě je už definitivně zpečetěn, stejný osud téměř určitě potká 17 dalších reaktorů. Osud 17 jiných zařízení je nejistý a návrat do provozu se očekává jen u 14 reaktorů. Jádro by se tak na výrobě elektřiny mohlo podílet méně než deseti procenty.
Japonské jaderné elektrárny
Analýza se zakládá na dotaznících a rozhovorech s experty na jadernou energetiku a datech od provozovatelů elektráren. Počítá s faktory jako stáří elektráren, blízkost seizmicky aktivních oblastí, výše nezbytných investic do bezpečnosti či odmítání elektráren ze strany místních politiků. Analýza představuje „velmi dobrý odhad“, uvedl Tatsuširo Suzuki, který tento týden rezignoval na post místopředsedy vládní Japonské komise pro atomovou energii.
Provozovatelé podceňují nebezpečí, varuje úřad
Současná japonská vláda upustila od rozhodnutí předchozího kabinetu uzavřít do roku 2030 všechny jaderné elektrárny v zemi. Proti se staví veřejné mínění, jadernou energetiku odmítají asi dvě třetiny obyvatel.
Někteří provozovatelé jaderných elektráren přitom předpokládají, že provoz obnoví už letos v létě. To je ovšem podle japonského úřadu pro jadernou energetiku až na dvě výjimky velmi nepravděpodobné. Úřad si stěžuje, že energetické společnosti neberou proces recertifikace elektráren dostatečně vážně. Pro opětovné spuštění elektrárny přitom nestačí jen souhlas úřadu, zelenou mu musí dát i místní samosprávy. Spuštění některých elektráren se přitom brání i lokální politici ze strany premiéra Abeho.
Ani zavření většiny jaderných elektráren ale nemusí pro jadernou energetiku znamenat konec. Podle Suzukiho se Abeho vláda, pokud bude ještě u moci, může během několika let pokusit prosadit stavbu nových reaktorů. „Mohli by tvrdit, že je lepší nahradit staré reaktory novými a bezpečnějšími, a veřejnost by to mohla přijmout,“ předpokládá Suzuki.
| Fukušimská katastrofa |
|---|
 |
