Země vycházejícího slunce už po havárii ve Fukušimě opět zprovoznilo sedm z dvaačtyřiceti provozuschopných jaderných reaktorů. Zatím jako poslední zažehla jadernou reakci společnost Kyushu Electric Power Company ve třetím bloku elektrárny Genkai v prefektuře Saga. Jeho výkon dosahuje 1180 megawattů.
„Po obnovení výroby elektřiny budeme provádět úpravy provozu s tím, jak bude postupně růst výkon. Očekáváme, že se blok vrátí do komerčního provozu na konci dubna,“ uvedla Kyushu Electric Power. V květnu firma plánuje rozjezd i čtvrtého bloku elektrárny Genkai.
Podobné plány má také elektrárenská společnost Kansai Electric Power. V polovině března spustila třetí blok elektrárny Ohi s výkonem 1180 megawattů v prefektuře Fukui a do komerčního provozu ho hodlá uvést už na začátku dubna. Palivo do čtvrtého bloku chce začít zavážet v polovině dubna a jadernou reakci spustit v polovině května. Elektřinu by mohla začít prodávat počátkem června.
Kromě Genkai a Ohi 3 už vyrábějí elektřinu také bloky Sendai 1 a 2, Ikata 3 a Takahama 3 a 4. Do konce letošního roku by podle odhadů Japonského institutu pro energetickou ekonomiku (IEEJ) mohly být připojeno nejméně deset bloků. Odhad vychází ze stávajícího tempa schvalování obnovení provozu, které má od roku 2012 na starost nový japonský úřad dozoru nad jadernou bezpečností NRA.
„Pokud by se podařilo proces výrazně urychlit, dalo by se stihnout připojení až sedmnácti bloků, což by odpovídalo až sedmi procentům spotřeby elektřiny. Japonsko musí v současnosti přes 90 procent svých energetických potřeb pokrývat dovozem ze zahraničí, což představuje obrovskou zátěž,“ říká Radek Svoboda z České nukleární společnosti. Celkem už požádalo o obnovení provozu sedmnáct elektráren.
Před třemi lety japonská vláda představila novou energetickou koncepci, podle níž by do roku 2030 měly jaderné elektrárny dodávat 20 až 22 procent elektřiny, tedy zhruba stejně jako obnovitelné zdroje. Takové množství odpovídá zhruba třicítce znovu připojených reaktorů.
Provozovatelé, kteří usilují o opětovné připojení svých jaderných elektráren k síti, musejí bloky podrobit náročným zátěžovým zkouškám. „Případné nedostatky v oblasti jejich bezpečnosti při událostech způsobených extrémními přírodními vlivy musí odstranit v rámci modernizačních opatření, která opět schvaluje NRA,“ dodává Svoboda.
Obnovu provozu elektráren zdržují také žaloby protijaderných hnutí. Konkrétně u Genkai 3 aktivisté zpochybňovali obnovení provozu kvůli 130 kilometrů vzdálené sopce Aso. Oblastní soud prefektury Saga ale žalobu zamítl s odůvodněním, že do deseti kilometrů pod povrchem sopky není prokázána přítomnost lávy, takže riziko vyvolání vážných nehod v elektrárně je naprosto minimální.
Několik reaktorů ovšem elektrárenské společnosti už natrvalo vyřadilo ze svých flotil, protože by se jim jejich modernizace podle nových standardů nevyplatila. Kansai Power na konci loňského roku rozhodl, že nebude žádat o povolení k provozu u bloků Ohi 1 a 2. Šlo o první reaktory s výkonem vyšším než 1000 megawattů, které energetické firmy po havárii ve Fukušimě natrvalo odstavily.
Shikoku Electric Power Company před dvěma roky rozhodla o likvidaci prvního bloku elektrárny Ikata. Blok s výkonem 538 megawattů začal vyrábět elektřinu v roce 1977 a jeho modernizace by firmu přišla na 1,6 miliardy dolarů.
Japonsko využívalo jadernou energii od šedesátých let minulého století. V roce 2011 bylo v zemi v provozu celkem 54 reaktorů, které dodávaly třetinu elektrické energie. V důsledku odstavení všech reaktorů stouply ceny elektřiny pro domácnosti v letech 2011 až 2015 téměř o 20 procent. Zároveň se prudce zvýšily emise oxidu uhličitého. Současná vláda proto připojování pečlivě prověřených reaktorů podporuje.
