Zástupci energetického průmyslu se nesnaží zvrátit samotné rozhodnutí o konci využívání atomové energie. Chtějí ale po německé vládě náhrady škody, které nikdy nedostaly. Ty by mohly podle různých odhadů celkem dosahovat 18 až 22 miliard eur. Energetické podniky doufají, že by se mohly s Berlínem dohodnout na mimosoudním vyrovnání v hodnotě několika miliard eur, případně na přispění k nákladům na odstavení jaderných elektráren.
Do budovy ústavního soudu v Karlsruhe dorazily tlusté spisy obžaloby už před čtyřmi a půl lety. Dnes zahájili soudci veřejné zasedání. Vynesení rozsudku se podle agentury Reuters dá očekávat v průběhu několika měsíců. Na jednání se osobně dostavili i zástupci vedení energetických firem. „Očekávám spravedlnost,“ řekl novinářům na místě podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung generální ředitel E.ON Johannes Teyssen.
Soud bude rozhodovat o tom, které z německých ústavních práv dostane přednost. Argumenty proti energetickým gigantům shrnuje zpráva ekologické organizace Greenpeace. Podle ní je na základě předchozích rozhodnutí ústavního soudu stát povinný všemi prostředky předcházet nebezpečí pro své občany. Tou je podle ekologické organizace i atomová energie.
„Případné teroristické útoky na jaderná zařízení by mohly vést k velkým únikům radiace s katastrofálními následky,“ píší ekologové ve svém vyjádření k soudnímu řízení. Greenpeace tvrdí, že o odklonu od jádra rozhodl už zákon z roku 2002, se kterým tehdy energetické společnosti souhlasily.
Princip rovnosti
E.ON, RWE a Vattenfall rozhodnutí německé vlády označují za vyvlastnění, za které by podle zákona firmy měly dostat odpovídající odškodné. Dalším argumentem právních zástupců energetiků je i princip rovnosti. Úřady totiž před lety okamžitě odstavily ze sítě osm jaderných elektráren, přestože jen pár měsíců předtím potvrdily bezpečnost všech zařízení.
Berlín v roce 2011 při výběru rovnou uzavíraných elektráren postupoval podle jejich stáří. Výjimkou byla elektrárna Krümmel u dánských hranic, kterou společně provozoval Vattenfall a E.ON. Ta patřila k těm mladším zařízením, v provozu byla od poloviny osmdesátých let.
Soud bude také posuzovat samotnou havárii ve Fukušimě. Bude si klást otázku, jestli nehoda prokázala takovou nebezpečnost atomové energie, kvůli které by spolková vláda musela reagovat jejím odpojením od sítě. „Po fukušimské havárii není jaderná energetika nebezpečnější,“ řekl dnes u soudu šéf RWE Power Matthias Hartung. „Změnilo se ale vnímání jejích rizik.“
