Podle listu Globe and Mail je většina Kanaďanů proti obchodu. Přivítali by jej pouze v provincii Alberta. Tamní ekonomika v posledních letech roste díky těžbě z dehtových písků a podle premiérky Allison Redfordové je k dalšímu rozvoji ropného průmyslu potřeba zahraniční kapitál. Číňané mají zájem nejen o ropu, ale hlavně o technologie potřebné k rozvoji vlastní domácí těžby.
Právě díky dehtovým pískům má Kanada po Venezuele a Saúdské Arábii třetí největší zásoby ropy. Drtivou většinu produkce vyváží do Spojených států, ale po zdrženích ve výstavě ropovodu Keystone XL, který má ropu z Alberty přivádět do rafinerií v Texasu, Kanada oznámila, že se zaměří i na jiné zahraniční partnery.
Premiér Stephen Harper Pekingu osobně nabídl spolupráci při své únorové návštěvě. I proto se řada analytiků domnívá, že parlament dá nakonec převzetí zelenou. „Myslím, že obchod projde, jinak by to mělo mrazivý efekt na vzájemné vztahy,“ řekl Reuters bývalý kanadský diplomat Gordon Houlden.
Politicky citlivý obchod bedlivě sledují Spojené státy, jež jsou vůči čínskému kapitálu podezřívavé. Nexen vlastní ropné plošiny v části Mexického zálivu patřící USA a případnou čínsko-kanadskou dohodu by musel schválit i americký kongresový výbor pro zahraniční investice. Ten by se zajímal hlavně o působení Číňanů v Íránu, kde je CNOOC aktivní od roku 2009.
CNOOC by se nicméně díky Nexenu mohla oklikou dostat i k americké ropě. Pokoušela se o to už před sedmi lety, kdy za kalifornský Unocal nabízela 18 miliard dolarů. Po hlasitém odporu z Washingtonu Číňané z obchodu vycouvali a firmu spolkl domácí Chevron. Vztahy obou zemí to značně ochladilo.
