Když skupina OPEC+ na počátku dubna překvapila svět plánem na další snižování těžby ropy, její ceny vyskočily nahoru. Odborníci čekali, že by se mohla vyšplhat až na sto dolarů za barel. Ve skutečnosti nyní stojí surovina typu Brent i WTI méně než před oznámením útlumu produkce. Na vině jsou zejména obavy z dalšího ekonomického vývoje v Číně a ve Spojených státech. Těžaři však zatím nenaznačují, že by v červnu plánovali s těžebními škrty ještě přitvrdit. Experti míní, že už oznámený útlum se může teprve projevit.
Ropný kartel a jeho spojenci minulý měsíc ohlásili, že od května sníží těžbu suroviny o dalších zhruba 1,15 milionu barelů denně. Už na podzim přitom oznámili redukci o dva miliony barelů. K aktuálním škrtům nejvíce přispěla Saúdská Arábie, která se rozhodla utnout těžbu o půl milionu barelů. Rijád uvedl, že cílem opatření je stabilizace trhu. Těžaři však čelí podezření, že chtějí návrat vysokých cen ropy, který zažívali po vpádu Ruska na Ukrajinu.
Ceny ropy se po dubnovém oznámení zvýšily jen krátkodobě
Dramatická omezení zatím měla jen krátkodobý efekt. Zatímco před rokem byla surovina téměř na cenovém vrcholu a Brent se chystal pokořit hranici 120 dolarů za barel, nyní je na 75 dolarech. Dubnové oznámení ho jen přechodně poslalo nad 85 dolarů. Podobně je na tom americká WTI, která se na sklonku minulého jara rovněž dostala na 120 dolarů za barel, nyní je nad sedmdesáti.
Skupina OPEC+ přitom doufala v prudký cenový růst, který přetrvá déle než pouhých pár týdnů, domnívá se David Fyfe, hlavní ekonom společnosti Argus Media zaměřené na energetické informace. „Její členové se musejí škrábat na hlavě a přemýšlet, co přesně udělat, aby se jim podařilo vytvořit pevnou podlahu pro ceny,“ řekl.
Na nich se v současnosti podepisuje globální hospodářská nejistota, zejména očekávaní týkající se poptávky v největších světových ekonomikách. „Nedostatek důvěry v hospodářství se promítá do příklonu k bezpečnějšímu dolaru a také způsobuje pesimismus ohledně poptávky po ropě,“ řekl Reuters John Kilduff ze společnosti Again Capital v New Yorku.
Nízké ceny pomáhá patrně držet i ruská ropa. Na trh se jí dostává nejvíce přinejmenším od začátku roku 2022, sankce a cenové stropy však Moskvě neumožňují prodávat ji draho. Slev využívá zejména Čína a Indie.
Nové snižování těžby se v červnu neočekává
Experti a trhy napjatě očekávají, zda kartel na situaci na červnovém zasedání zareaguje dalšími škrty. Z aktuálních náznaků se jeví, že by mohl zvolit spíše vyčkávací taktiku. Ministr energetiky Spojených arabských emirátů Suhajl Mazrúí řekl před pár dny médiím, že ho současná krátkodobá situace na mezinárodním trhu s ropou tolik neznepokojuje. „Počkejme, zatím nemohu dát předpověď, je to kolektivní rozhodnutí,“ řekl k dalšímu možnému snižování těžby.
Jeho irácký kolega Hajan Abdal Ghaní o víkendu sdělil, že nové snižování v červnu neočekává. Irák podle něj dále stlačit produkci ani nemůže. Je však třeba mít na paměti, že předchozí oznámení kartelu byla poměrně velkým šokem, i když je od sebe dělil větší časový odstup.
Záležet nyní tak zřejmě bude na dalším vývoji poptávky a v tom se experti neshodují. Kupříkladu Citigroup snížila svůj výhled letošní průměrné ceny ropy Brent z 84 dolarů za barel na 82. Z průzkumu, který agentura Reuters nedávno provedla mezi čtyřicítkou ekonomů a analytiků, vyplývá vyšší průměr, a to přes 87 dolarů za barel. V posledním čtvrtletí by se ale podle nich mohla přehoupnout přes devadesát dolarů.
Objevují se totiž názory, že dosud oznámený útlum těžby se teprve naplno projeví. „Trh v současnosti podceňuje dopad omezení produkce, jež povede k výraznému deficitu nabídky ve druhém pololetí roku,“ domnívá se podle Reuters Carsten Fritsch z Commerzbank. „V cenách ropy by se mohly hlubší těžební škrty projevit především ve druhé polovině letošního roku, kdy hrozí na trhu ještě významnější deficit, který bude tlačit na vyšší ceny,“ sdělil E15 už dříve analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Pokles ceny ropy podle IEA neodpovídá vyhlídkám silné poptávky
Také Mezinárodní agentura pro energii (IEA) míní, že pokles cen ropy je v nesouladu s vyhlídkou na nedostatečnou nabídku a silnou poptávku v další části roku. Světová spotřeba suroviny podle ní letos vzroste o 2,2 milionu barelů denně na rekordních 102 milionů, protože čínská poptávka po zrušení pandemických omezení v březnu dosáhla historického maxima. „Vidíme opravdu silnou poptávku zejména v Asii,“ konstatoval podle Bloombergu představitel IEA Toril Bosoni.
Předchozí postup kartelu každopádně popudil Spojené státy, které se od počátku války na Ukrajině snaží udržet na trhu dostatečný objem ropy a krotit tak její ceny. Část amerických zákonodárců předložila návrh antimonopolního zákona zvaný NOPEC, jenž by americkému ministerstvu spravedlnosti umožnil žalovat státy omezující obchod se surovinou. Nad jeho přijetím však panuje skepse, zvlášť s ohledem na poměrně příznivé ceny ropy.
Bidenova administrativa jich hodlá využít a tento týden oznámila, že nakoupí tři miliony barelů ropy do svých zdecimovaných strategických rezerv, které se loni dostaly na nejnižší úroveň od osmdesátých let. Půjde však zatím jen o zlomek odčerpané části.
Pokles cen ropy přidělává vrásky ropnému gigantu Saudi Aramco, který z devadesáti procent vlastní vláda Saúdské Arábie. Těžař minulý týden oznámil, že mu v prvním čtvrtletí meziročně poklesl zisk o devatenáct procent. Ministerstvo financí země aktuálně oznámilo deficit v hospodaření v úvodním kvartálu roku. Rijád totiž v rámci programu Vision 2030 masově investuje do diverzifikace ekonomiky, aby nebyla tolik závislá na ropě a plynu. Rozvoj infrastruktury, turistiky, zdravotnictví či vzdělávání financuje právě z těžby.
