Kdo může za radioaktivní mrak nad Evropou? Ruská továrna otočila

Takových výstražných tabulí najdete na Uralu tisíce.

Takových výstražných tabulí najdete na Uralu tisíce. Zdroj: Foto: Profimedia, getty images, AP, ara

Před 60 lety explodoval Majak v Čeljabinské oblasti.
Skladiště v závodě Majak.
Před 60 lety explodoval Majak v Čeljabinské oblasti.
Takových výstražných tabulí najdete na Uralu tisíce.
5
Fotogalerie

Ruský závod na zpracování radioaktivních materiálů na Jižním Urale, který je podezřelý z odpovědnosti za říjnový únik izotopu ruthenia do ovzduší, přiznal, že látku zpracovává.  Činitelé zařízení Majak to doposud popírali.

Už v době incidentu ruská odbočka Greenpeace napsala, že příčinou mohla být havárie v tomto jaderném zařízení, které se nachází ve městě Ozjorsk nedaleko Čeljabinska. Továrna vyrábí komponenty ruských jaderných zbraní a zabývá se regenerací vyhořelého jaderného paliva.

Poradce generálního ředitele závodu Jurij Mokrov řekl, že Majak ruthenium 106 zpracovává na rutinní bázi. Tvrdil ale, že je zcela nemožné, aby továrna byla zdrojem emisí, jejichž oblak se objevil i nad velkou částí Evropy.

Rutinní je i zatajování jaderných nehod ruskými úřady. Právě zpracovatelský závod Majak stojí za neštěstím, které je v současnosti považováno za třetí nejzávažnější po haváriích v ukrajinském Černobylu a japonské Fukušimě.

V září 1957 vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Únik radioaktivity do ovzduší tehdy kontaminoval plochu více než 1000 kilometrů čtverečních (jako dvě Prahy) a podle odhadů zasáhl statisíce lidí. Událost byla dlouho utajována, Moskva ji oficiálně přiznala a nahlásila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) až v roce 1989.