V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Vyplývá to z návrhu takzvaného bezemisního zákona, jenž má zajistit financování výstavby nového jaderného bloku. Materiál, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je v současnosti v připomínkovém řízení.
„Stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která bude provozovatelem toho jaderného bloku. S tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. Stát bude poté umisťovat tu elektřinu na trh - na burzu,“ uvedl na konci dubna ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo MPO, respektive jím pověřená právnická osoba zcela vlastněna státem za předem stanovenou realizační cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny by byla uzavřena minimálně na dobu 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výrobny.
Nízkouhlíkovou výrobnou návrh definuje jako výrobnu elektřiny s jaderným reaktorem připojená do elektrizační soustavy s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 megawattů (MW) po roce 2030. Havlíček dříve uvedl, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Stavět by se mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.
Smlouva o výkupu elektřiny z nového zdroje má podle aktuálního návrhu mimo jiné obsahovat pravidla prověření přiměřenosti výkupní ceny ministerstvem nejpozději do pěti let po začátku dodávky elektřiny do sítě a poté pravidelně nejméně jednou za deset let. „Zatím není jasný vzorec, podle kterého se jaderná přirážka bude počítat, známá není ani její výše. Ta se ukáže až podle toho, za kolik peněz elektrárna vznikne,“ uvedl v pondělí web týdeníku Respekt. Připomněl, že spotřebitelé nyní plošně ve svých fakturách vydávají peníze na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že návrh předpokládá, že půjde o součást položky podporovaných zdrojů. „Významně se však liší v tom, že v případě OZE je jen cesta podpory. V tomto případě by mechanismus mohl spotřebitelům i snižovat účty, a to v případě, že ceny na trzích budou vyšší než výkupní garantovaná cena. A tato varianta je s ohledem na budoucí výhledy i více očekávána. Pokud se podíváme do historie, ceny energií celosvětově neustále rostou, s drobnými časovými výkyvy a ani do budoucna nelze očekávat obrat,“ uvedl. Dodal, že celý mechanismus by se spustil nejdříve za více jak 15 let.
Záměr MPO zkritizovaly ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený kruh a Calla. „Zákon o podpoře nových reaktorů je bianko šek na stavbu reaktorů za peníze spotřebitelů elektřiny. Každý zodpovědný zákonodárce by měl něco takového odmítnout. A schválit jej bez diskuse a bez výborů nemůže zodpovědně ani ten největší nadšenec pro jadernou energetiku,“ uvedl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.
Z podkladů k materiálu vyplývá, že MPO požádalo Legislativní radu vlády (LRV) o zkrácení připomínkového řízení k zákonu na deset dní místo standartních 20. Rada požadavku částečně vyhověla, vyjádřit připomínky bude možné po dobu 13 dní.
Z důvodové zprávy materiálu pak vyplývá, že MPO požaduje, aby s ohledem na orientační harmonogram výstavby bloku vyslovila Sněmovna s návrhem zákona souhlas už v prvním čtení. „Účinnost zákona je vzhledem k urgentnosti řešení přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice navržena na 1. ledna 2021,“ dodává zpráva.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Českum několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Ministři na konci dubna přijali návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou firmou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy Havlíček. Stát v ní podle něj dává možnost ČEZ odprodat mu celý projekt. Proti stavbě nového jaderného zdroje v Česku se dlouhodobě staví ekologové.
