Světový trh s ropou vstoupil do krátkého období klidu, který ale kvůli americkým sankcím proti Íránu a následnému poklesu vývozu ropy z této země skončí asi ještě letos. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zpomalení hospodářského růstu a související pokles poptávky po ropě by podle ní mohlo přinést globální obchodní napětí.
„Nedávné ochlazení trhu, s krátkodobým uvolněním napětí na straně nabídky, nižšími cenami a slabším růstem poptávky nemusí vydržet,“ uvedla IEA.
Ceny ropy letos vystoupily až k 80 dolarům za barel, což je nejvíce od roku 2014. V posledních týdnech ale ceny znovu klesly, neboť Libye částečně obnovila výpadek v těžbě, zatímco Washington signalizoval, že by asijským odběratelům íránské ropy mohl v příštím roce udělit některé výjimky ze sankcí. Washington ale současně upozornil, že se snaží, aby odběratelé ropy z Íránu tento dovoz zastavili úplně.
Vývoj cen ropy WTI v posledním roce:
Írán je třetím největším producentem v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Těží zhruba čtyři miliony barelů ropy denně, což představuje asi čtyři procenta světové nabídky.
„Vzhledem k ropným sankcím vůči Íránu a možná v kombinaci s těžebními problémy jinde ve světě může být velmi náročné udržet úroveň celosvětové nabídky. Dosaženo toho možná bude pouze na úkor adekvátních rezervních kapacit,“ uvedla IEA.
Saúdská Arábie, hlavní regionální nepřítel Íránu a naopak spojenec Washingtonu, přislíbila intervenovat na trhu, aby zabránila oslabení nabídky. Země těží asi 10,4 milionu barelů ropy denně a teoreticky může produkci zvýšit nad 12 milionů. Tím by ale svět zůstal prakticky bez rezerv pro případ výpadku v dodávkách v zemích jako je Libye, Venezuela či Nigérie.
„Další faktor, který je třeba vzít v úvahu, je možnost eskalace obchodního napětí, které může vyústit ve zpomalení hospodářského růstu a následně ve snížení poptávky po ropě,“ uvedla IEA.
