Konec dolu Paskov znamená odpis desetiny černého uhlí

Uhelný kombajn v ostravských dolech, ilustrační foto

Uhelný kombajn v ostravských dolech, ilustrační foto Zdroj: webnod.cz

Zavřením dolu Paskov přijde stát jako vlastník nerostného bohatství o 21 milionů tun kvalitního koksovatelného černého uhlí. To je zhruba deset procent ekonomicky vytěžitelného černého uhlí v Česku. Po likvidaci dolu, kterou firma OKD plánuje zahájit v roce 2015, by se k zásobám případný zájemce o těžbu mohl dostat jen tak, že vyhloubí úplně nový důl.

Na tom, jestli by bylo v zájmu státu, aby uhlí zůstalo dostupné i za pět či deset let pro další využití, se však experti neshodnou.

„Celé ložisko by se mělo hned zakonzervovat a počkat na zlepšení situace na trhu s uhlím. Pokud se zasype, jako se to stalo s ostatními ostravskými doly, budou zásoby definitivně ztracené,“ říká Vladimír Slivka, děkan Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské.

Podle jiných názorů by však konzervace dolu byla finančně i technicky příliš náročná. „Důl Paskov je malý, těží necelý milion tun ročně. K tak nízké těžbě by se nejspíš nikdo po letech nevracel, ani když poptávka po koksu zase zesílí. Něco jiného by bylo, kdyby se na Paskově těžilo osm milionů tun ročně,“ myslí si oslovený expert na těžbu uhlí, který si však nepřál být v souvislosti s Paskovem jmenován.

Vytěžitelné zásoby černého uhlíVytěžitelné zásoby černého uhlí | E15

Vláda s tímto uhlím nejspíš také nepočítá. Od OKD žádá jen prodloužení těžby do roku 2016 ze sociálních důvodů. Totéž včera uvedl prezident Miloš Zeman s tím, že sociální útlumovou těžbu by měla financovat společnost NWR, matka OKD, z výnosů z bytového fondu, který v rámci privatizace získala.

OKD s prodloužením těžby na své náklady zatím nepočítá. Připravuje proto scénář k likvidaci dolu. V jeho rámci bude muset požádat o přeřazení uhlí z dolu Paskov do nebilančních zásob, které se v současnosti ekonomicky nevyplatí těžit. Do doby, než toto přeřazení nebo odpis zásob odsouhlasí ministerstvo průmyslu a obchodu, nesmí firma podle horního zákona likvidovat těžební zařízení.

„Do konfliktu s tímto ustanovením bychom se dostat neměli. V roce 2015 začnou práce v podzemí na ekologické likvidaci technologií, odvětrávání plynu a odčerpávání vody. Bourat se nebude nic ještě minimálně dva roky,“ ubezpečuje mluvčí těžařské společnosti Marek Síbrt.

Od roku 1990, kdy se postupně začala utlumovat uhelná těžba na Ostravsku, stát převedl do netěžitelných zásob zhruba pět miliard tun černého uhlí. Prozkoumané zásoby, které by bylo možné dále těžit, se smrskly na pouhou čtvrtinu. Z nich je však jen 180 milionů tun, tedy zhruba deset procent, které má smysl ekonomicky dobývat.