Konec energošmejdů i zakotvení baterií. Sněmovna projedná klíčovou novelu

Nekalé praktiky v energetice by mohly narazit na přísnější regulace.

Nekalé praktiky v energetice by mohly narazit na přísnější regulace. Zdroj: Profimedia

Nekalé praktiky v energetice by mohly narazit na přísnější regulace.
Novela energetického zákona má řešit zejména postavení spotřebitelů a zvýšit tlak na nepoctivé zprostředkovatele na trhu s elektřinou a plynem.
„Energetičtí šmejdi“ využívají různé triky, aby spotřebitele donutili k podepsání smlouvy s nevýhodnými podmínkami.
Baterie společnosti ČEZ v areálu Elektrárny Tušimice.
5
Fotogalerie

Nekalé praktiky v energetice by po letech mohly narazit na přísnější regulace. Slibuje to novela energetického zákona, která v úterý zamíří do prvního sněmovního čtení a jejíž projednávání se měsíce odkládalo kvůli agendě spojené s koronakrizí. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) proto nabádá poslance, aby novelu nechali bezodkladně projít do dalších čtení. Jinak podle svazu hrozí, že se nová legislativa do voleb nestihne, a tím spadne pod stůl.

Novela má řešit zejména postavení spotřebitelů a zvýšit tlak na nepoctivé zprostředkovatele na trhu s elektřinou a plynem. Takzvaní šmejdi využívají různé triky, aby spotřebitele donutili k podepsání nevýhodné smlouvy. Dlouhodobě si navíc vyhledávají starší občany, kteří se jejich praktikám obtížně brání.

„Energošmejdi se cítí beztrestní. Neplatí na ně ani hrozba sankcí od České obchodní inspekce. Dobře si spočítali, že se jim řádění vyplatí a zahojí se na spotřebitelích,“ konstatuje Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR. „Dokud nedostanou regulační orgány dostatečně účinné páky, například v podobě povinné registrace zprostředkovatelů, energošmejdi budou škodit dál,“ varuje.

Úprava zavádí povinnou registraci a také vymezje pojmy zprostředkovatel a zprostředkovatelská činnost, které v dosavadní legislativě nejsou upřesněny a regulovány. Posílení práv spotřebitelů na energetickém trhu řeší vláda bezvýsledně od roku 2018.

Mezi nejčastější praktiky energošmejdů patří vydávat se za zástupce stávajících dodavatelů nebo pokoutné získání plné moci spotřebitele a následně vnucení nového dodavatele. ČOI podle dosud nekompletních dat loni ukončila devět kontrol přeprodejců energií, z nichž u šesti odhalila klamavé obchodní praktiky. Za rok 2019 ČOI uskutečnila 52 kontrol, přičemž u 49 zjistila porušení zákona.

Poslanec Marian Jurečka za KDU-ČSL k novele navrhuje i pozměňovací návrh, který by velkokapacitním bateriím umožnil vstup na zhruba pětimiliardový trh podpůrných služeb. „Na něm provozovatel přenosové soustavy ČEPS nakupuje výkon elektráren k vyrovnávání energetických odběrových špiček, který dosud poskytovaly zejména přečerpávací elektrárny nebo teplárny,“ říká šéf Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek.

„Trh podpůrných služeb nám spolu s investiční podporou prostřednictvím Modernizačního fondu či operačního programu OPTAK (Operační program technologie a aplikace pro konkurenceschopnost – pozn. red.) zajistí dostatečnou návratnost, aniž bychom potřebovali provozní podporu,“ ubezpečuje Fousek s tím, že pozměňovací návrh má podporu nejen u ČEPS a Energetického regulačního úřadu, ale také u většiny poslanců hospodářského výboru.

Před provozní podporou nových technologií přitom varuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Odkazuje přitom na desetimiliardové výdaje, které stát musí každoročně vynaložit na podporu solárních elektráren vybudovaných před koncem roku 2010.

Jurečka se domnívá, že by tuzemská energetika měla projít rozsáhlou modernizací, v níž bateriové systémy sehrají klíčovou roli. „Pozměňovací návrh má podporu napříč politickým spektrem v hospodářském výboru. Jediní, kdo ho nepodpořili, byli komunisté. Očekávám proto jeho prohlasování,“ uzavírá Jurečka.