Slibují levnější elektřinu, ale místo úspory se ve schránce objeví složenka s pokutou. Energošmejdi způsobí každý rok potíže několika tisícům domácností. Podívejte se na přehled těch nejčastějších.
Statistiky mluví jasně. Ani v době pandemie neubylo potíží s nekalými obchodníky s elektřinou a zemním plynem. Mezi nimi jsou jak dodavatelé, tak firmy, které prodej energií zprostředkovávají, jako jsou například aukční společnosti. „V první polovině letošního roku přijal náš úřad 7 500 podání od spotřebitelů, což je srovnatelný počet se stejným obdobím loňského roku,“ konstatuje Michal Kebort, tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Roušky za podpis smlouvy Ani probíhající pandemii koronaviru neváhali nepoctiví obchodníci zneužít ve svůj prospěch. Koncem března ERÚ upozornil, že energetičtí šmejdi nabízeli roušky oproti podpisu. Ve skutečnosti se ale jednalo o podpis smlouvy o změně dodavatele. Další podnikavci zase prodávali rekordně levné energie po telefonu. Takové nabídky ale podle úřadu spíše končí vysokou pokutou než očekávanou úsporou.
Nejčastěji se lidé dostanou do potíží při změně dodavatele, což souvisí zpravidla s tím, že se upíšou společnosti, která nejedná férově. „Nejčastěji u nás lidé potřebují zjistit, kdo je jejich dodavatelem. Na to se táže každý čtvrtý. Často také řeší problémy se zprostředkovateli, s aukcemi a nejrůznějšími nabídkami na optimalizace dodávek energií. Na to míří každý šestý dotaz,“ vypočítává Michal Kebort. Přibližně stejný počet dotazů se pak týká fakturací, platebních podmínek nebo reklamací.
Na potíže s energošmejdy dlouhodobě upozorňuje také spotřebitelská organizace dTest. „Opakovaně se vydávají například za pracovníky Energetického regulačního úřadu nebo distribuční společnosti či za zástupce obecního úřadu. Často, zejména seniorům, podstrkávají k podpisu dokument, který je prezentovaný jako doklad o návštěvě nebo o účasti v průzkumu,“ říká Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Ve skutečnosti se však jedná o přihlášku do aukce energií nebo o plnou moc pro výběr jiného dodavatele.“
Potíže vysoutěžené v aukci Účast v aukci nemusí být sama o sobě špatná, a pokud zájemce narazí na poctivou společnost, může vysoutěžit zajímavé ceny elektřiny nebo zemního plynu. Potíž je ale v případě energošmejdů, kteří účast v aukci prezentují jako bezplatnou a nezávaznou. Ve skutečnosti se však spotřebitel dostává do pasti. Hrozí mu totiž smluvní pokuta v řádech několika tisíc korun od současného dodavatele energií za předčasné vypovězení smlouvy sjednané na dobu určitou. Nebo mu fakturu zašle energošmejd, pokud si spotřebitel svou účast v aukci rozmyslí.
Potíží s aukčními společnostmi nebo zprostředkovateli si všímá i ERÚ. „Odhadujeme, že energetických zprostředkovatelů se týká každý druhý dotaz nebo stížnost, kterou řešíme. Zároveň je třeba dodat, že čísla a odhady ke zprostředkovaní v energetice nejsou a nemohou být úplná, protože náš úřad dosud nemá v tomto oboru kompetence,“ vysvětluje Michal Kebort.
Naráží tak na to, že zatímco na dodavatele si regulátor může došlápnout prostřednictvím energetického zákona a v extrémním případě mu odebrat například licenci, na zprostředkovatele je krátký. Současná legislativa mu totiž k tomu nedává kompetence. To by se ale mohlo změnit s chystanou novelou energetického zákona.
O koho jde konkrétně? A podle odborníků, kteří postiženým lidem pomáhají, by bylo na čase. „Neférovým společnostem tak již naletěly tisíce lidí. Jen spotřebitelská poradna dTestu eviduje za poslední tři roky přes jeden tisíc tři sta stížností. Jde však o špičku ledovce a postižených je daleko více, škody jdou do miliónů korun,“ konstatuje Eduarda Hekšová.
Organizace dTest také uvedla, že nejvíce stížností v souvislosti s pořádáním neférových energetických aukcí směřuje na tyto firmy: Centrální výběrová řízení, Česká aukční energetická, Česká srovnávací, ENVONA a PLATFORM ENERGY.
Situaci by podle Eduardy Hekšové mohlo pomoci narovnat přijetí zákona o hromadném řízení, který umožní sdružovat poškozené a podávat hromadné žaloby. Návrh zákona již schválila vláda a nyní čeká na projednání v parlamentu.
„Od spotřebitelů často slýcháme, že sami nechtějí věc řešit, ale k hromadnému sporu by se přidali. Pokud by existovala možnost hromadného řízení, bylo by možné u soudu požadovat, aby konkrétní společnost s podvodným jednáním nejen přestala, ale zároveň i vrátila neoprávněně inkasované prostředky,“ uzavírá.
