Jen u vysokého krevního tlaku a dalších nemocí srdce a cév činí tato úspora 50 miliard. „Zatímco v roce 1999 byly náklady na roční léčbu (jednoho pacienta s nemocí oběhové soustavy) přes 3600 korun, o čtrnáct let později už to byl necelý tisíc korun. Teprve v roce 2000 začala na trh vstupovat první generika,“ uvádí studie. Zároveň se snížila úmrtnost na nemoci oběhové soustavy.
Podíl generik na českém trhu se dosud zvyšuje. Výdaje pojišťoven na léky na recept proto výrazně nerostou. Uvádí to i nedávná studie Institutu pro zdravotní ekonomiku. Šéf institutu Tomáš Doležal tvrdí, že generika zvyšují podíl na trhu, neboť pacienti hledají levnější varianty: „Pacienti jsou na doplatky citlivější než dříve.“
Hlavním důvodem dosud bylo, že u významných skupin léků končily originálním přípravkům patenty. Tato vlna ale pomalu končí. Podle výkonného ředitele ČAFF Emila Zörnera by měl stát generika na trhu podpořit. „Generika u nás mají dobrý prostor, podle odhadů 30 procent trhu, ale mohla by mít větší. Nemáme žádnou motivaci lékárníka, aby vydal nejlevnější lék,“ uvádí Zörner.