Krize dostihla zbrojaře, prodeje klesly poprvé od roku 1994

Lockheed C-130 Hercules

Lockheed C-130 Hercules Zdroj: CC BY 2.0: Air Combat Command

bru
Světové zbrojní koncerny postihl v roce 2011 první pokles obratu po téměř dvou dekádách nepřetržitého růstu. Podle stockholmského institutu Sipri nyní roste pouze trh s kybernetickými zbraněmi.

Úspory států po celém světě způsobily pokles tržeb za zbraně a služby pro armády o pět procent na 410 miliard dolarů. Jde přitom o první pokles od roku 1994.

„Celkové prodeje v Severní Americe a západní Evropě postihly úsporné programy, aktuální a navrhované škrty v armádních výdajích, stejně jako odložení zbraňových programů,“ uvádí Sipri. Na poklesu prodejů se podepsal i začátek stahování západních vojsk z Iráku a Afghánistánu či konflikt v Libyi, který doprovázely sankce na dovoz zbraní do země.

S nejistou poptávkou od tradičních odběratelů se zbrojní podniky vyrovnávají různě. Některé se specializovaly pouze na část trhu, jiné se zmenšily nebo začaly podnikat i v nevojenských odvětvích. Řada firem také založila zahraniční pobočky v Latinské Americe, na Blízkém východě či v Africe, kde jsou ještě nenasycené trhy.

Největších sto zbrojních koncernů světa, které Sipri sleduje, také expanduje na poli kybernetických zbraní. I vlády totiž začínají klást důraz na zabezpečení dat a sítí své země. Přesahu tohoto odvětví na civilní trh využívají například Raytheon, BAE Systems či Cassidian, dceřiná firma koncernu EADS.

Žebříčku stovky největších zbrojních podniků stále vévodí ty americké, 44 firem z USA stojí 60 procenty tržeb sledovaných zbrojních společností. První příčku stejně jako v roce 2010 drží Lockheed Martin, na druhou se posunul Boeing, který přeskočil britskou zbrojovku BAE Systems. Žebříček nezahrnuje čínské podniky, protože se Sipri nepodařilo získat spolehlivá data.

První pětka žebříčku Sipri v roce 2011
Firma Země Oblasti činnosti Tržby za zbraně (2011, v miliardách dolarů) Tržby za zbraně (2010, v miliardách dolarů)
Lockheed Martin USA Letadla, střely, elektronika, vesmírná plavidla 36,3 35,7
Boeing USA Letadla, střely, elektronika, vesmírná plavidla 31,8 31,4
BAE Systems Velká Británie Letadla, vojenská vozidla, lodě, ruční zbraně, munice, střely 29,1 32,8
General Dynamics USA Vojenská vozidla, lodě, ruční zbraně, munice 23,8 23,9
Raytheon USA Elektronika, střely 22,5 23

Že se pokles zbrojních zakázek dotýká i Česka, potvrdil v nedávném rozhovoru pro E15 i šéf Aera Vodochody Ladislav Šimek. Italský koncern Finmeccanica, pro který Aero dodává komponenty, sice v roce 2011 dokázal mírně zvýšit tržby, i některé jeho výrobní programy ale postihl prudký propad. „Zmínil bych vojenský dopravní letoun Alenia C-27J Spartan, který se vyráběl v počtu 10 či 11 kusů ročně, a toto číslo letos spadlo na tři,“ uvedl Šimek.

Za největšího skokana žebříčku lze označit společnost Huntington Ingalls Industries, která vznikla v roce 2011 sloučením dvou dceřiných firem koncernu Northrop Grumman a hned se dostala na 13. příčku. Podnik je jediným dodavatelem jádrem poháněných válečných lodí pro USA a jedním ze dvou výrobců amerických jaderných ponorek.

Mezi firmami, které v žebříčku figurují déle, se nejvíce, a to z 68. na 38. příčku, posunula japonská společnosti Kawasaki Heavy industries, která vyrábí například ponorky a pro japonskou armádu nyní vyvíjí hlídková a transportní letadla.

Bezpilotní letouny vyvolávají obavy z dalších závodů ve zbrojení