Poválečné období bylo v automobilovém světě hlavně ve znamení sedanů, které jsou dodnes v mnoha částech světa nejoblíbenějším typem karoserie. V sedmdesátých letech ale v Evropě nastává trend aut se splývavou karoserií. Takové modely se postupně rozšířily i ve východním bloku.
Automobilům se splývavou karoserií se nejčastěji říká hatchbacky. Vedle nich ale existují ještě liftbacky, které mají svojí siluetou a rozměrným víkem zavazadelníku blízko kombíkům. A právě tři vozy se splývavou karoserií v dnešním díle o východoevropských automobilech připomeneme.
Liftbacky jsou dnes nedílnou součástí nabídky Škody, za minulého režimu tomu ale tak nebylo. Do světa hatchbacků Škodovka vstoupila až v osmdesátých letech favoritem, do té doby takový vůz nenabízela. To však neznamená, že by jej neplánovala. Už během sedmdesátých let vzniklo v mladoboleslavských dílnách několik takových prototypů (762 P2, 780).
Dacia 1320
Rumunská automobilka Uzina de Autoturisme Pitești (UAP) vyrábějící vozy se značkou Dacia vznikla v roce 1966 jako výrobce licenčních renaultů, nejprve Renaultu 8 (Dacia 1100), později Renaultu 12 (Dacia 1300). V roce 1978 se však automobilka rozhodla neprodloužit smlouvu s francouzskou značkou, kvůli čemuž se musela do následujících let spolehnout na svůj vlastní vývoj. Výsledkem rumunských prací byl v roce 1979 sedan Dacia 1310, modernizovaná verze 1300, od nějž byl odvozen i hatchback Dacia 1320.
Hatchback Dacia 1320 doplňuje stávající nabídku sedanu a kombi v roce 1988. Auto dlouhé 4.397 mm, široké 1.665 mm a vysoké 1.437 mm dostalo splývavou karoserie s výklopnými pátými dveřmi. Novinko je upravená příď s hranatými světlomety, které se ostatní verze dočkají v roce 1989. Pod kapotou se objevovaly dva motory - třináctistovka (40 kW) a čtrnáctistovka (48 kW).
Model 1320 v produkci vydrží jen tři roky, v devadesátých letech jej nahradil model 1325, známý též jako Liberta. Ten se vyznačoval kompaktnější zádí, díky níž na délku měřil pouze 4.150 mm. O pohon se pak staraly čtrnáctistovka (46 kW) nebo šestnáctistovka (54 kW). Dacia 1325 ve výrobě vydrží až do roku 1996.
FSO Polonez
Polská automobilka Fabryka Samochodów Osobowych se v průběhu své existence postupně přeorientovala na licenční výrobu vozů Fiat. Spoluprací s italskou automobilky vznikl i FSO Polonez, který od konce sedmdesátých let postupně nahrazoval svého předchůdce, Fiat 125p, s nímž sdílel svoji techniku.
Technika předchůdce byla použita z důvodu nedostatku financí. Za to na designu se nehodlalo šetřit, na starosti ho dostalo studio Italdesign Giorgetta Giugiara. Vedle samotného Giugiara na autě pracovalo další dnes slavné jméno, Walter de Silva. Na rozdíl od sedanu 125p byl vůz pojmenovaný podle polského tance polonéza praktičtějším hatchbackem, zpočátku třídveřovým, později pětidveřovým. Dovnitř se vešlo až pět osob, do kufru pak 400 litrů nákladu.
