Rozdíl mezi nabízenou cenou služeb, které LČR od lesnických firem nakupují, a cenou dříví, kterou naopak těžaři státnímu podniku platí, po otevření obálek v minulém týdnu představuje 6,96 miliardy korun. Rozdíl cen vysoutěžených pro letošek přitom dosáhl 6,42 miliardy korun, vyplývá z podkladů LČR.
O zakázky v tendrech na lesnické práce a prodej dřeva od roku 2012 usilovalo 56 lesnických firem, které podaly celkem 1503 nabídek. Na jednu soutěžní územní jednotku, kterých je celkem 117, připadlo v průměru 13 nabídek. Za Less & Forest podnikatele Jana Mičánka podle zdroje ČTK údajně skončily se ziskem šesti až dvou jednotek firmy Progles, Wotan Forest a Uniles.
„Výsledky se dále ještě prověřují.V současné době probíhá práce hodnoticích komisí, které hodnotí jednotlivé nabídky,“ uvedl Sýkora. Po vyhodnocení nabídek se LČR obrátí na firmy, které na jednotlivých jednotkách podaly nejlepší cenové nabídky s návrhem na uzavření smlouvy. LČR již dříve uvedly, že smlouvy s vítězi tendrů by mohly začít podepisovat od poloviny listopadu.
Protikorupční organizace Transparency International přitom letos v červnu upozornila na to, že pro letošní rok smlouvy se státním podnikem, který obhospodařuje zhruba polovinu lesů v ČR, podepsala jen třetina vítězů tendrů, zhruba další třetina kontraktů byla podepsána z druhého místa a další třetina z třetího místa. Rozdíl mezi potenciálním ziskem pro stát z lesních tendrů a skutečným ziskem se přitom může pohybovat až v miliardách korun.
Podle Sýkory státní podnik v případě, že vítězové tendru odmítnou podepsat smlouvu, nabídne zakázku druhému, případně třetímu v pořadí pouze tehdy, že nebude cenové rozpětí nabídek příliš veliké. „Pokud nevybereme nikoho z prvních tří firem, tak se tato správní jednotka ruší a bude vyhlášeno takzvané jednací řízení bez uveřejnění, které může být uzavřeno zhruba do 14 dnů,“ podotkl Sýkora. Toto řešení podle něj však bude pouze dočasné a během zhruba čtvrt roku bude o jednotku znovu soutěženo v otevřeném výběrovém řízení.
Obavy z jednoznačného vítězství jedné firmy a následného kupčení se zakázkami dnes vyjádřil také ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). „Trošku se obávám toho, aby nedošlo k masivnímu přeprodávání. Zjednodušeně: aby vítěz tendru neodstoupil a neumožnil tomu druhému, aby to získal on. Může se to stát jen v jednotlivých případech, protože třeba nečekali, že vyhrají v tolika tendrech,“ řekl serveru Aktuálně.cz. Bendl zároveň připustil, že pokud získá přesvědčení, že stát může na tendrech významně tratit, mohl by tendry v blízké době zrušit.
Vítězové tendrů mají zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a dále jej sami i prodávat. Soutěží se o 90 procent těžby dříví, zbývající desetina území je vyhrazena k samostatné soutěži určené zejména malým firmám s regionální působností. Vítězné firmy ve velkém tendru budou navíc pětinu vytěženého dřeva muset dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele.
Soutěž je postavena na takzvaném senátním systému. Při něm je založen pětiletý cyklus a v každém roce se bude soutěžit na jedné pětině jednotek. Už v nynější soutěži jsou kontrakty rozděleny na jeden rok až pět let.
Tendr kritizují například ekologické Hnutí Duha a některé dřevozpracovatelské organizace. Mají obavu ze vzniku regionálních monopolů lesnických firem, které povedou k likvidaci menších podniků a živnostníků. Ministerstvo zemědělství a LČR kritiku odmítly a tendr označily za jasný a spravedlivý pro všechny subjekty na trhu.
