Letňanské vrtule mohou spoluroztočit obrannou suverenitu Evropské unie do vyšších otáček. Česká divize amerického výrobce leteckých motorů GE Aviation totiž bude na severu Prahy sériově vyrábět turbovrtulové motory do vůbec prvního dronu EU. Vojensky využitelného stroje, na kterém pracují špičky ryze evropského leteckého průmyslu od roku 2015. Význam rodícího se eurodronu prudce narostl poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Kvůli obavám o bezpečnost totiž země starého kontinentu avizují, že budou zbrojit.
Motor pojmenovaný Catalyst z dílny GE Aviation a italské Avio Aero, do jejíchž struktur spadá tuzemská odnož GE Aviation Czech, uspěl v tendru vypsaném společností Airbus Defense and Space. Z výsledku soutěže navíc mohou těžit i další vývojáři a výrobci z řad tradičního českého leteckého průmyslu, stejně jako i vysoké školy. Výroba motoru v Česku dává příležitost na nové zakázky například firmám, jenž působí v oblasti obrábění dílů s vysokou přesností, uvádí letňanský závod.
Z Českého vysokého učení technického dokonce zaznívají slova o vytvoření dalšího pilíře tuzemského hospodářství k tolik důležitému automotive, ovšem s mnohem vyšší přidanou hodnotou.
O klíčovou zakázku pro Airbus se Avio Aero a GE Aviation utkali s francouzským leteckým obrem, společností Safran. Podle ředitele českého GE Milana Šlapáka přispěla k úspěchu schopnost motoru udržet dron ve výšce několika kilometrů po dobu až 27 hodin, a to při relativně nízké spotřebě paliva. Z více než půl miliardy dolarů (11 miliard korun) nainvestovaných do vývoje motoru od roku 2015 bude díky zakázce pro Airbus těžit i letňanský závod.
„Předsériovou výrobu chceme zahájit letos na podzim. Zprvu se bude jednat o desítky motorů ročně. V obecné rovině platí, že od začátku sériové výroby do ukončení používání motorů obvykle uplyne až šedesát let. Airbus si nás vybral i proto, že vidí potenciál v budoucím vylepšování motoru,“ řekl deníku E15 Šlapák.
První vyrobené motory půjdou nicméně pro jiného zákazníka, obdrží je americký výrobce letadel Textron pro svou „Cessnu“ - letoun Beechcraft Denali. Pak budou následovat motory pro Airbus. Dosud vzniklo sedmnáct prototypů, které úspěšně prošly více než třemi tisíci hodin testů včetně těch ve vzduchu, konkrétně nad Berlínem.
Podle Šlapáka v minulých letech sehrál svůj part ve zrychlení projektu eurodron i exprezident USA Donald Trump, když zdůraznil nedostatečnou evropskou obranyschopnost. EU totiž svůj dron v této kategorii nemá a je zatím závislá na dodávkách z USA.
„Catalyst byl vybrán jako nejlepší řešení založené na vynikajícím výkonu, nižším vývojovém riziku, lepší ekonomice provozu a také růstovém potenciálu,“ vysvětlil výsledek tendru vedoucí vojenského letectva Airbus Defence and Space Jean-Brice Dumont.
Motor z Letňan umožní eurodronům létat v několikakilometrových výškách buď po dobu 27 hodin bez zatížení, anebo 24 hodin s „nákladem“ o ekvivalentu až 363 kilogramů. Nákladem mohou být zbraně, optika s vysokým rozlišením například pro sledování hranic a mnohé další přístroje.
„Válka na Ukrajině jasně ukázala, že se drony stávají velice důležitou součástí zbraňových systémů a mají zjevně budoucnost. Zapojení Česka ve vývoji a výrobě představuje velkou příležitost pro vytvoření našeho domácího know-how v leteckém průmyslu, který má v zemi bezpochyby silnou tradici ať už na vysokých školách, ve vývojových pracovištích nebo i výrobních závodech,“ míní odborník na letectví z poradenské společnosti EY Petr Kováč.
U zrodu motoru stálo i ČVUT, v jehož zkušebnách podstoupil motor řadu testů a experimentů. „V Česku vzniká ekosystém kolem turbovrtulových motorů, do kterého jsou zapojeny jak průmyslové podniky z oboru, tak studenti VŠ. Ti nejšikovnější mohou zamířit rovnou do těchto firem. Česku se otevřela příležitost, jak se dostat do úzkých kruhů a stát se partnerem obranných projektů EU,“ řekl pro E15 děkan Fakulty strojní ČVUT Michael Valášek.
Kováč mu dává zapravdu: „Propojení celého řetězce od vývoje až pro produkci je pro naši zemi unikátní. Jsem přesvědčený, že tímto to nekončí a můžeme se dočkat i dalších pozitivních zpráv v této oblasti.“
Původní myšlenkou investiční smlouvy, kterou uzavřeli GE Aviation a česká vláda již v roce 2016, byla snaha posílit tuzemský letecký průmysl, v ideálním případě tak, aby vznikl další pilíř ekonomiky vedle klíčového automotive.
„Není to o porovnávání počtu vyrobených aut a motorů. Letecký průmysl na rozdíl od automobilového vytváří mnohem vyšší přidanou hodnotu a marže. Je-li v dané zemi ukotvené duševní vlastnictví, dává to předpoklad k pokračování projektů i z oblasti výzkumu a vývoje,“ zdůrazňuje Šlapák. V takovém případě by pak zakázka pro Airbus nepředstavovala ojedinělou příležitost pro české podniky, ale referenční bod na delší cestě.
Vznik motoru Catalyst sahá do roku 2015. GE Aviation tehdy uzavřelo kontrakt s Textronem na dodávku motorů nové generace pro zcela nový letoun, výše zmíněný Beechcraft Denali. Jádro motoru pro dron Airbusu je stejné, ovšem s patřičnými úpravami. Zatímco u motoru pro letoun je klíčová rychlost dopravy osob, u dronu se hledí na maximální letovou výšku a výdrž. Výrobce uvádí, že má Catalyst až o pětinu nižší spotřebu paliva a o desetinu vyšší tah proti jiným motorům na trhu.
GE Aviation a Avio Aero ho produkují kompletně v Evropě proto, aby nepodléhal exportním licencím USA. V pražské centrále se motor testuje a později i bude vyrábět, v Polsku se pracuje na designu komponent, italská divize se zase podílí mimo jiné na řídících systémech.
