Rusko svou agresivní politiku vůči Ukrajině vysvětluje uskutečněným i teoretickým rozšiřováním Severoatlantické aliance. Tvrdí, že vstřícnost země k Západu ho ohrožuje, a žádá její neutralitu a demilitarizaci. Často se tak nyní mluví o takzvané finlandizaci, kterou by se Ukrajina podřídila zájmům svého velkého souseda. Finsko přitom na současné dění hledí znepokojeně a společně se Švédském oživilo diskuzi o možném přičlenění k NATO. Celá oblast Baltského moře se v poslední době v obavě z ruských záměrů výrazně militarizuje.
Ruské aktivity pobízejí Švédsko a Finsko přesně k tomu kroku, který si Moskva vůbec nepřeje, vysvětluje paradox současné situace Anna Wieslanderová z think-tanku Atlantic Council. „Kdybychom byli ve Švédsku v bezpečné pozici, nebyl by tlak na změnu naší bezpečnostní politiky. K tomu potřebujete vnější hrozbu a ta je pro Rusko kontraproduktivní,“ řekla deníku Financial Times.
Co se děje na Ukrajině?
Finové mají z Ruska obavy
Helsinky ani Stockholm zřejmě nemají v plánu vstoupit do aliance bezprostředně. Ruské požadavky na NATO, aby upustilo od dalšího rozšiřování, v nich ale vzbuzují obavy, že by mohly o tuto možnost přijít do budoucna. Charly Salonius-Pasternak z Finského institutu pro mezinárodní záležitosti tvrdí, že se obě severské země snaží získat jednoznačné ujištění, že politika otevřených dveří NATO bude nadále platit.
Politici ve zmíněných státech musejí bedlivě zkoumat nálady veřejnosti, která nikdy nebyla vstupu do NATO příliš nakloněna. Lednový průzkum ale ukázal, že v reakci na aktuální napětí ubývá Finů, kteří jsou proti němu. V současnosti podporuje vstup 28 procent tázaných a 42 procent si ho nepřeje. Dříve přitom jejich podíl neklesal pod 53 procent a jednu dobu bylo proti zavržení neutrality dokonce 68 procent tázaných.
„Část populace, která říkala ne, se posunula do skupiny nevím,“ vysvětlil pro Bussines Insider Salonius-Pasternak s tím, že tito Finové nyní bedlivě sledují, co se na Ukrajině děje.
Švédsko investuje do armády
Ještě složitější situace je ve Švédsku. Aktuální šetření nálad ukázalo, že k alianci by se chtělo přidružit 37 procent Švédů, proti jich je 35 procent, 28 procent není rozhodnuto. I zde se přitom mění nálady ve prospěch vstupu do NATO. „Ve srovnání s rokem 2017 zaznamenala strana pro výrazný rozmach,“ podotkl podle serveru Euractiv šéf výzkumné agentury Novus Torbjörn Sjöström.
V obou zemích se liší i názory jednotlivých stran, ale v jednom bodě se v zásadě shodují. V souvislosti s děním na Ukrajině a zvýšenými ruskými aktivitami v Baltském moři je podle nich potřeba investovat do obrany a spolupracovat na ní se sousedními zeměmi, tudíž i s aliancí.
Stockholm rozhodl o posílení vojenské přítomnosti na ostrově Gotland v Baltském moři a švédský rozpočet na obranu roste. Země má v plánu mezi lety 2021 až 2025 postupně zvýšit vojenské výdaje o 3,2 miliardy dolarů na 10,5 miliardy. Tím by měl růst i jejich poměr k hrubému domácímu produktu, který se dříve stabilně pohyboval mezi 1,1–1,3 procenta.
Finsko v závěru loňského roku oznámilo záměr nakoupit 64 amerických stíhaček F-35, což by ho mělo stát 9,4 miliardy dolarů. Evropští konkurenti společnosti Lockheed Martin vyjádřili nad volbou Helsinek určitou nelibost. Odborníci ale na dohodu pohlížejí jako na sbližování země s Washingtonem v oblasti obrany a slaďování výzbroje s členskými zeměmi NATO. Helsinky modernizují i vybavení námořnictva a pozemních jednotek.
Členové aliance žádají posílení bezpečnosti
Na napětí na Ukrajině reagují v severní Evropě i členské země aliance. Dánsko kupříkladu poslalo své stíhačky na ostrov Bornholm. Nevíce nervózní jsou z ruského stahování vojsk na západ a do Běloruska pochopitelně pobaltské země, které s Ruskem bezprostředně sousedí a žijí v nich početné ruské menšiny. Svorně proto vyzývají k větší přítomnosti vojáků NATO v oblasti.
„Skutečnost, že Rusko shromažďuje vojenskou sílu u východní hranice NATO, mění bezpečnostní situaci,“ uvedl před několika dny litevský prezident Gitanas Nauséda. „Je kriticky důležité posílit regionální bezpečnost dalšími jednotkami ze Spojených států a urychlit spolupráci v oblasti vojenských zakázek,“ dodal. K posilování východního křídla aliance v Evropě přitom už i dochází.
Všechny tyto kroky vedou k militarizaci oblasti Baltského moře, kde zároveň Rusko v poslední době pořádalo rozsáhlé manévry. Odborníci proto varují, že spouštěcím knoflíkem k nějakému konfliktu by nakonec mohla být nezamýšlená kolize či jiná chyba.
„Čím více vojenských akcí se odehrává, i když to je jen nevinný pohyb, tím větší je riziko, že se něco stane, někdo přehnaně zareaguje nebo to nepochopí a na to musíme být připraveni,“ vysvětlil Reutes spirálu zbrojení finský plukovník Petteri Kajanmaa.
