Symbol povstání proti dlouholetému vůdci, město Benghází, je nyní centrem násilností a hlavní hrozbou. Útok na amerického velvyslance je pouze jedním z mnoha aktivit ozbrojených milicí, jejichž cílem nejsou pouze cizinci, ale také místní představitelé pořádku.
Deziluze z revoluce
Odhaduje se, že počty ozbrojenců se pohybují v tisících, přičemž disponují lepším vybavením než často bezmocně přihlížející policie a armáda. „Máme jen pistole a pušky. Oni mají tanky a těžké zbraně,“ řekl Reuters šéf jedné z policejních stanic ve městě. „Všichni se stále více obávají o východní Libyi. Situace se tam vážně zhoršuje,“ citovala agentura nedávno i nejmenovaného diplomata.
Část země, ve které se nachází přibližně 80 procent ropných rezerv, totiž stále hlasitěji volá po autonomii a hrozí další revolucí. Její obyvatelé se cítí přehlížení a ptají se, co ze zisku ze suroviny mají. Žádají větší investice a přejí si, aby se Benghází opět stalo politickým a obchodním centrem jako v dobách před Kaddáfím. Mimo jiné chtějí, aby se tam z Tripolisu vrátila Národní ropná korporace.
Produkce ropy se vrací na původní hladinu
Dobývání suroviny se přitom zase vzmáhá. K hladině 1,6 milionu barelů denně, na které byla země před povstáním, chybí zhruba 200 tisíc barelů. Její představitelé by ještě letos rádi zvýšili těžbu na 1,8 milionu. Jednají proto o spolupráci například se společnostmi ze Saúdské Arábie. Jenže příchod investorů brzdí nestabilita a násilí.
V uplynulých měsících se navíc ropná zařízení na východě i západě země potýkala s protesty. Demonstranti ohrozili jak domácí trh s benzinem, tak vývoz ropy a stát přišel o desítky milionů dolarů. Účastníci akce tímto způsobem bojovali za lepší lékařskou péči a více práce. Odhaduje se, že je bez ní v současnosti asi pětina Libyjců.
Očekává se růst HDP
Podle odborníků si přesto Libye hospodářsky stojí nejlépe ze všech zemí, jež prošly arabským jarem. Na rozdíl třeba od Egypta prý nepotřebuje ani tak finanční pomoc, jako spíš technologie a výcvik bezpečnostních sil.
Guvernér libyjské centrální banky Saddek Elkaber je optimistický i ohledně dalšího vývoje. Minulý týden uvedl, že ekonomika země vzroste letos přinejmenším o dvacet procent. Věří ve zlepšení bezpečnostní situace, což povede k přílivu zahraničních společností. Vláda slibuje i legislativní změny k usnadnění podnikání a finanční pomoc malému a střednímu byznysu. Mezinárodní měnový fond je umírněnější, očekává letos růst HDP o 17 procent.
