Z podmínek dohody, které zveřejnil maďarský server Portfolio.hu, ovšem vyplývá, že Maďarsko musí začít splácet jistinu nejpozději v roce 2026. A to i v případě, že elektrárna ještě nebude hotová. Překvapením je podle serveru také fakt, že více než 20procentní spoluúčast na celkových nákladech projektu se bude maďarského státního rozpočtu týkat už od začátku projektu. Ruská státní společnost Rosatom, která bude reaktory stavět, bude zhruba 80 procent hodnoty faktur inkasovat z půjčky a zbytek bude platit maďarská vláda. Ta by tak měla celkem zaplatit 2,5 miliardy eur.
Podle smlouvy je možné, že Maďarsko bude muset už letos začít platit úroky z půjčky. To v případě, že z ní zaplatí první účty za přípravu projektu. Pro letošek však vláda zřejmě s přísunem ruských peněz nepočítá. „Čerpání úvěru je spojeno s realizací projektu a úroky se budou platit až po utracení prvních peněz z půjčky. Letos se kvůli půjčce plánovaný deficit státního rozpočtu ani státní dluh nezmění,“ tvrdí Péter Banai, náměstek ministra hospodářství.
Roční zátěž pro rozpočet postupně naroste až na 1,5 procenta celkových výdajů rozpočtu v dnešních cenách. Podmínky se budou po roce 2026 měnit v sedmiletých intervalech. V prvních sedmi letech musí Maďarsko splatit čtvrtinu jistiny při 4,5procentním úroku. V další sedmiletce vrátí Budapešť 40 procent jistiny s úrokem 4,8 procenta. V posledním období se úrok dostane na 4,95 procenta.
Ke způsobu financování a vlastní stavbě se ještě vyjádří Evropská komise. Její šéf José Manuel Barosso uvedl, že bude třeba prověřit soulad dohody s unijními pravidly pro veřejné zakázky a veřejnou podporu.
Otázka také je, jak se na dvacetileté finanční pouto s Moskvou bude tvářit komise ve světle závěrů unijního summitu z minulého týdne. Unie by podle nich měla přijmout opatření, která zvýší transparentnost mezivládních dohod v oblasti energetiky. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy byl konkrétnější. Individuální smlouvy členských zemí s Ruskem nesmí ohrozit schopnost unie jednat s Moskvou jako jeden tým.
