Miliardy z povolenek míří do budov a tepláren

emise

emise Zdroj: profimedia.cz

Jan Žižka
Až desítky miliard korun na nový projekt energetických úspor v budovách typu Zelená úsporám 2, ale také na modernizaci českých tepláren a rozvodů tepla. K těmto účelům má Česku sloužit výnos z aukcí emisních povolenek, které se budou konat v rámci evropského systému ETS od příštího roku. Scénář využití „zelených“ miliard načrtla vláda, její návrh teď poputuje do parlamentu.

Ministr financí Miroslav Kalousek nicméně prosadil, že polovina z celkového výnosu v období 2013 – 2020 půjde do státního rozpočtu. Zhruba třetina by měla být využita na zateplování veřejných i soukromých budov. Jisté je, že příspěvky nebudou tak štědré jako v Zelené úsporám 1, spíše půjde o kombinaci půjček a menších dotací. Zbytek peněz získá na své projekty ministerstvo průmyslu, kromě teplárenství by zřejmě menší část mohla jít na inovace v průmyslu.

Koordinátor iniciativy Šance pro budovy Petr Holub ale nadšen nebyl. „Nepovažuji za šťastné utopit polovinu výnosů z emisních povolenek ve státním rozpočtu a velkou část dát teplárnám,“ uvedl. Vládní rozhodnutí naopak vítají ekologické organizace sdružené v Klimatické koalici, i když zdůraznily, že je nutné, aby ministerstva hledala pro financování podobných opatření další zdroje. V této souvislosti se mluví především o evropských fondech.

Analytik: Emisní povolenky neplní svůj účel, jsou příliš levné

Podle Hnutí Duha je zateplování domů nejekonomičtějším způsobem, jak snižovat emise skleníkových plynů, a zároveň posílí ekonomiku i zaměstnanost. „Musíme dosáhnout úspor při přenosu tepla, v parovodech,“ vysvětluje zase svou prioritu ministr průmyslu Martin Kuba, který usiluje o zachování českého systému centrálního zásobování.

Velkou neznámou ovšem zůstává budoucí cena emisních povolenek. Celý systém obchodování se již delší dobu nachází v krizi a vzhledem k nízké ceně neplní účel, kterým mělo být povzbuzení přechodu od fosilních k nízkoemisním zdrojům energie. Skutečný český výnos z povolenek tak ovlivní budoucí politika EU – může to být 80 miliard korun, ale i podstatně více či méně.