Kvůli pozastavení podpory na výstavbu bioplynových stanic hrozí, že Česko nesplní svůj závazek vůči Evropské unii vyrábět do roku 2020 13,5 procenta elektřiny z obnovitelných zdrojů, řekl viceprezident AK Bohumil Belada. Zemědělci podle něj přijdou o 400 až 500 milionů korun. Podle ředitele sektoru zemědělství GE Money Bank Mojmíra Severina to představuje zmařené investice za 1,5 miliardy korun, které by pozitivně ovlivnily zaměstnanost v zemědělství a stavebnictví.
Podle prezidenta AK Jana Veleby za rozhodnutím stojí tlak energetické lobby na vládní špičky. „Máme indicie, že se vše děje na pokyn premiéra (Petra Nečase) a dodávám, že náš názor je, že vše může souviset s tím, že ČEZ chtěl vstoupit do tohoto byznysu, čímž by ovládl české zemědělství. To se mu nepodařilo, protože nemá půdu,“ prohlásil Veleba s tím, že energetického giganta s vládou možná spojuje bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který je nyní předsedou dozorčí rady ČEZ.
Konec podpory bioplynových stanic je navíc v rozporu s vývojem v okolních zemích. V porovnání se sousedním Německem u nás přitom při přepočtu na rozlohu funguje přibližně jen desetina těchto elektráren. Rozhodně tedy nelze hovořit o nekontrolovatelném růstu jako v případě fotovoltaiky, dodal Veleba.
Dobrá investice?
Tomu neodpovídají ani čísla. Na konci května u nás stály bioplynové stanice s výkonem 113 megawattů (MW), do konce roku se podle průzkumu komory jejich společný výkon zvedne na 140 MW. Vládní Národní akční plán rozvoje obnovitelných zdrojů energie přitom předpokládá výkon 147 MW, již nyní tedy bioplynové stanice nerostou tak rychle, aby vláda dostála unijním požadavkům.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ale bioplynové elektrárny považuje i přes zastavení dotací za zajímavou investici. Národní akční plán je prý třeba naplňovat s ohledem na „rozumné ekonomické podmínky a respektování technických parametrů součástí energetiky jako je třeba přenosová soustava“, uvedl mluvčí resortu Pavel Vlček. Tu ale podle AK bioplynové stanice nijak nadměrně nezatěžují, protože nejsou oproti solárním či větrným elektrárnám závislé na počasí a elektřinu mohou dodávat neustále.
Státu hrozí soudní spory
Investoři, kteří vstoupili do 13. kola žádostí o dotace na stavbu či modernizaci bioplynové stanice, se podle tajemníka Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy chtějí bránit soudní cestou. Právní pomoc jim přislíbil prezident komory Veleba. Mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková považuje za předčasné spekulovat o případných následcích soudních pří. „Obecně lze říct, že podobné dotace nejsou nárokové,“ dodala.
Ministerské rozhodnutí zastavit udílení dotací kritizuje i GE Money Bank, která u nás financuje výstavbu více než čtvrtiny bioplynových stanic. Banka podle Severina nyní eviduje asi 25 žádostí o půjčku, kvůli zrušení dotačního programu jich ale prý zůstane méně než deset.
Podle Veleby stojí výstavba průměrné bioplynové stanice 50 až 60 milionů korun, jak uvedl Belada, dotace pokryje přibližně 20 až 25 procent nákladů. Stát platí čtvrtinu podpory, zbytek peněz pochází z EU.
