„Zdá se, že v nejbližší době se bezpečností (energetiky) nemusíme v ČR tolik zabývat. V případě ropy i plynu mámě dvě cesty, v případě jaderných elektráren budeme mít palivo na tři roky. Je potřeba to sledovat, ale je příjemné, že se můžeme věnovat té expanzi,“ uvedl Mládek. Upozornil ale, že zaručený přísun energií do ČR není samozřejmostí.
Ropa se do ČR dováží dvěma navzájem nezávislými ropovody. Jde o ropovod Družba, kterým se dováží ropa z Ruska. Druhým je ropovod IKL, kterým je dovážena ropa z Kaspického moře, severní Afriky a Perského zálivu.
Hlavními dodavateli zemního plynu do České republiky jsou Rusko a Norsko. Dodávky zemního plynu z Ruska proudí do ČR přes slovenskou stanici v Lanžhotě. Dodávky norského zemního plynu přicházejí do Česka přes předávací stanici Hora Sv. Kateřiny.
V květnu ČEZ oznámil, že zvětší zásoby jaderného paliva u obou českých jaderných elektráren, zdůvodnil to energetickou bezpečností země. Temelín má momentálně zásoby pro dvouletý provoz prvního bloku. Letos chce rozšířit palivovou rezervu i pro druhý blok. Dukovanské elektrárně by po navýšení měly zásoby paliva vystačit na tři roky. Stát to bude miliardy korun.
Letos v dubnu ČEZ oznámil, že zvažuje investice v Německu, Polsku a na Slovensku. Podle člena představenstva a ředitele divize zahraničí ČEZ Tomáše Pleskače firma sleduje všechny potenciální investiční příležitosti v zahraničí, v Polsku jsou to firmy Energo a Enea. „Dovedeme si přestavit i investici do některých obnovitelných zdrojů, ale spíš na západ od České republiky,“ uvedl.
Firma tehdy zároveň uvedla, že chce být v zahraniční expanzi konzervativnější. Především v Bulharsku a Rumunsku se nyní potýká s problémy kvůli obnovitelným zdrojům. V Bulharsku ČEZ hrozí ztráta licence. Opakoval by se tak albánský scénář, kde pokračuje arbitráž ČEZ s albánskou vládou.
