„Rozpočtové důsledky jsou doslova mamutí: podpora ‚špinavé‘ energie z veřejných zdrojů překračuje odhadované výdaje na zdravotní péči,“ uvádějí ekonomové MMF Benedict Clements a Vitor Gastar.
Instituce ve své studii uvádí, že přibližně tři čtvrtiny škod, které využívání daných druhů energie přináší, nakonec dopadne na domácnosti. Podle MMF je tak ve vlastním zájmu států, aby subvence fosilních paliv omezily.
Jako negativní příklad MMF uvádí Čínu, která neekologické zdroje letos dotuje částkou 2,3 bilionu dolarů, odhaduje MMF. S velkým odstupem následují Spojené státy (s odhadovanou podporou 699 miliard dolarů), Rusko, EU, Indie a Japonsko.
Zpráva vyšla v době, kdy se téměř dvě stovky národů budou v prosinci v Paříži snažit společně dohodnout na postupu v boji proti globálnímu oteplování. Omezení podpory spalování fosilních paliv a stanovení uhlíkové daně platí za účinné nástroje, kterými lze zkoušet bránit dalšímu zvyšování hladiny světových oceánů.
Mezinárodní měnový fond dlouho tlačil na vlády, aby zrušily dotované ceny uhlí, benzinu či dalších fosilních paliv. Mnoho z nich, jako například ty v Egyptě, Indii, Indonésii nebo v Jordánsku, tyto zdroje energie zdražily, aby cenově více odpovídaly stavu mezinárodního trhu. Cílem MMF je, aby se k těmto státům přidaly i největší světové ekonomiky.
