Záznamy z měření výšky přílivů a analýzy satelitních snímků z posledních let ukazovaly, že růst hladiny oceánu v posledních dvaceti letech zpomaluje. Tyto závěry, všeobecně přijímané vědeckou obcí, ale neodpovídaly zaznamenanému rozsahu tání ledovců v Antarktidě a Grónsku, tvrdí nová studie.
„To, že růst hladiny moří byl v posledním desetiletí jen zcela nepatrně slabší než v dekádě předchozí, nás skutečně mátlo,“ řekl Christopher Watson z Tasmánské univerzity, který novou studii vedl.
Příliš vysoké hodnoty
Jeho tým zjistil, že záznamy z počátku 90. let byly příliš vysoké a neodpovídaly skutečnosti. Růst v následující dekádě se tak ve srovnání s chybnými daty jevil jako velmi mírný. Nové údaje odpovídají odhadu Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC).
„Růst hladiny moří zrychluje. Víme, že v uplynulých dvou desetiletích zrychloval ve srovnání s 20. stoletím a nyní opět zrychluje,“ uvedl Watson.
Nespolehlivé metody
Hladina moří se měří prostřednictvím zaznamenávání výšky přílivů po celém světě a od roku 1993 také prostřednictvím satelitů. Obě metody jsou ale nepřesné. Půda, do níž jsou umírněné měřící tyče, se totiž neustále pohybuje. Na příklad Aljaška se od poslední doby ledové zvedá z moře a naopak západní pobřeží Austrálie do moře klesá.
Satelity hladinu moří měří pomocí vysílání rádiových vln a měření doby zpětného odrazu. Tato metoda je velmi přesná. Měřicí přístroje ale mohou během pobytu ve vesmíru část své přesnosti ztratit. Watsonův tým porovnal výsledky měření z různých satelitů a tak odhalil chybnou sadu dat.
Podle předpovědi IPCC by hladina světových oceánů měla do roku 2100 vzrůst o 98 centimetrů, pokud lidstvo neomezí produkci skleníkových plynů. Snížení emisí může růst přibrzdit na 28 až 61 centimetrů.
