ČEZ spolu se společnostmi EVN Bulgaria Electricity a Energo-Pro odmítl zaplatit NEK 348 milionů leva (téměř 5 miliard korun). Argumentovaly, že tyto peníze započetly vůči dluhu 302 milionů leva, který mají u společnosti NEK za elektřinu z obnovitelných zdrojů. ČEZ a NEK se nyní o peníze soudí u bulharského obchodního soudu.
S potížemi se ČEZ potýká také v Rumunsku. Pro největší suchozemskou větrnou farmu v Evropě jménem Fântânele-Cogealac ČEZ stále nedostal všechny zelené certifikáty, které slouží jako podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Za každou megawatthodinu by měl ČEZ dostat dva certifikáty. Vydání jednoho však rumunská vláda, která se potýká s raketovým růstem nákladů na podporu obnovitelných zdrojů, odsunula na rok 2017.
Kvůli snížení požadavku na výkup zelené elektřiny se cena rumunských zelených certifikátů navíc propadla od začátku roku o třetinu. Proto ČEZ letos účetně snížil hodnotu svých rumunských aktiv o 1,9 miliardy korun. Firma se také začala poohlížet po zahraničních investorech, kteří by mohli alespoň část větrného parku odkoupit.
Výrazně lépe skončilo dobrodružství ČEZ v Albánii. V lednu 2013 albánský regulační úřad vzal distribuční společnosti CEZ Shpërndarje licenci. Česká firma zahájila proti Albánii mezinárodní arbitráž. Letos v létě se s albánskou vládou ČEZ dohodl na finančním vyrovnání. ČEZ dostane do roku 2018 celkem 100 milionů eur.
„Díky dohodě budeme moci se získanými finančními prostředky disponovat výrazně dříve, aniž bychom museli čekat řadu let na výsledky arbitráže,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Dohodou však ČEZ jen snížil celkovou ztrátu ze svého albánského působení. Distribuční firmu koupil v roce 2009 za 120 milionů eur a včetně dalších investic v zemi celkem proinvestoval 190 milionů eur.
