ČEZ spadl provozní zisk EBITDA za první letošní tři čtvrtletí meziročně o 15 procent a čistý zisk o 38 procent. Německý E. ON přišel o sedm procent zisku EBITDA a o čtvrtinu čistého zisku. Společnosti RWE klesl provozní zisk o 30 procent. Příští rok bude kvůli klesajícím cenám elektřiny, při nichž se nevyplácí provozovat plynové a do jisté míry ani uhelné elektrárny, ještě horší.
S vysokými dluhy se potýkají E. ON či italský ENEL. Obě firmy se rozhodly toto břemeno snížit rozprodejem aktiv mimo své domovské země. I proto se mohla Praha po letech vyjednávání konečně s E. ON dohodnout na prodeji německého podílu v Pražské plynárenské. Hlavní město původně uvažovalo, že společnost rozdělí a obchodní část, obsluhující 400 tisíc klientů prodá. Zuby na toto sousto si brousil ČEZ, Energetický a průmyslový holding (EPH), KKCG Karla Komárka, ale také jednička mezi alternativními obchodníky s energiemi Bohemia Energy.
Jenže Praha nakonec od prodeje cukla. „Nevidím důvod, proč by město nemohlo podnikat. Z dividend z Pražské plynárenské může Praha financovat svůj rozvoj,“ říká Pavel Janeček, předseda představenstva Pražské plynárenské. ENEL kvůli ořezávání dluhů oznámil záměr prodat dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách.
| České rafinerie pod polskými křídly |
|---|
| Z České rafinérské, která provozuje kralupskou a litvínovskou rafinerii, se letos stáhli dva minoritní vlastníci. Shell prodal svůj podíl Unipetrolu, který patří polskému PKN Orlen, na jaře. V létě se na odkupu 32,5 procenta akcií za 30 milionů eur dohodl Unipetrol s italskou ENI. Až druhou z transakcí schválí antimonopolní úřad, Unipetrol české rafinerie plně ovládne. ENI se zbavila také 208 čerpacích stanic Agip, které koupil maďarský MOL. Ten následně převzal také 44 čerpacích stanic Lukoil. Přes léto se tak maďarská společnost stala dvojkou na českém maloobchodním trhu s pohonnými hmotami. |
Po možnosti rozšířit svůj byznys na Východ rychle skočil ČEZ a EPH. Poslali společnosti ENEL své nabídky, nicméně konečný výsledek transakce bude záviset na tom, jak ENEL a slovenská vláda, která drží zbytek akcií ve firmě, vyřeší problém rozestavěné jaderné elektrárny Mochovce. S touto elektrárnou, jež nemá garanci na cenu prodávané elektřiny a firmu po svém startu stáhne do ztrát, jsou podle analytiků Slovenské elektrárny v podstatě neprodejné.
Případná koupě Slovenských elektráren zapadá do strategie ČEZ. Ten se netají, že díky nízkému zadlužení si může dovolit akvizici v některé ze středoevropských zemí. EPH zase hledá možnosti, jak svůj byznys za rozumnou cenu diverzifikovat. Tak si například holding koupil britskou černouhelnou elektrárnu Eggborough. Obě firmy figurují také v úvahách o koupi německého hnědouhelného byznysu od švédské společnosti Vattenfall, jež se z Německa stahuje.
Chuť růst nevzal EPH ani odchod společnosti PPF z pozice akcionáře držícího 40 procent akcií. EPH si na vyplacení PPF Petra Kellnera půjčila více než miliardu eur. Nově v holdingu vlastní Daniel Křetínský a Patrik Tkáč po 37 procentech akcií, zbytek patří bance J&T.
Šetřit však nepotřebují jen německé či italské firmy. Česká huť ArcelorMittal musí modernizovat svou elektrárnu a teplárnu. Dohodla se proto s polskou energetickou společností Tauron na vytvoření společného podniku, který bude ocelářskou energetiku provozovat. Tauron dodá část peněz na nutné investice, za což získal možnost vstoupit na český trh výroby elektřiny. „Pokud bude Tauron chtít, může zvýšit kapacitu elektrárny, díky čemuž se stane významnějším hráčem na českém trhu,“ komentoval spojení s Tauronem šéf ostravské hutě Tapas Rajderkar.
