Ložiska vzácných zemin jsou v mezinárodních vodách táhnoucích se na východ a západ od Havaje a na východ od Tahiti ve Francouzské Polynésii. Vědci našli nerosty v mořském bahně získaném z hloubky 3500 až 6000 metrů pod hladinou oceánu na 78 místech. Třetina z míst je velmi bohatá na vzácné kovy a kov yttrium, řekl agentuře Reuters docent z oddělení věd o zemi na Tokijské univerzitě Jasuhiro Kato, jehož tým objev učinil.
„Naleziště mají vysokou koncentraci vzácných kovů. Jen jeden kilometr čtverečný naleziště může poskytnout až pětinu současné celosvětové roční spotřeby,“ uvedl Kato.
Kato odhaduje, že naleziště celkem obsahují 80 až 100 miliard tun strategických kovů. Současné odhadované rezervy na celém světě činí pouze 110 milionů tun a jsou převážně v Číně, Rusku a dalších zemích bývalého Sovětského svazu, a ve Spojených státech. Největší podíl na dodávkách vzácných kovů má nyní Čína, až 97 procent. V poslední době ale výrazně omezila obchod s těmito strategickými kovy, což vyvolalo prudký růst cen. Japonsko se na globální poptávce po těchto kovech podílí asi třetinou.
Systém těžby by měl být snadný
Podle Kata je extrakce kovů z bahna relativně snadná a pomocí jednoduchého louhování kyselinou je z něj možné za několik hodin extrahovat 80 až 90 procent kovů. Zatím ale neposkytl odhad, kdy by těžba mohla začít.
Vzácné kovy jsou převážně prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi které patří třeba europium, neodym či terbium. Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné zase hrají nezastupitelnou roli při výrobě bateriových článků pro hybridní vozy nebo při výrobě systémů na výrobu energií z obnovitelných zdrojů.
Právě Japonsko jako elektronická velmoc je na dodávkách strategických kovů závislé. Jejich nedostatek a snaha diverzifikovat dodávky vedl Tokio k podpoře průzkumu dna oceánu, které se ukázalo jako slibné zásobiště cenných surovin.
