Na Nové hedvábné stezce je zatím jen Ruzyně | E15.cz

Na Nové hedvábné stezce je zatím jen Ruzyně

Jan Stuchlík

Velká očekávání z miliardových čínských investic v Česku spojených s projektem Nové hedvábné stezky se zatím nenaplnila. Tento český pohled ale Číňané nesdílejí. Nálepkou Hedvábná stezka označují třeba přímé letecké spojení s Prahou nebo rozvoj turistického ruchu.

Lodí z Číny až do moravského Hodonína, tam přeložit na vlak a poslat dál do Evropy. Taková byla vize kontejnerového terminálu, který na jihu Moravy chtěla postavit čínská společnost DOE Europe.

K němu měl vzniknout i průplav mezi Dunajem a Moravou. Projekt se zrodil během horečného navazování obchodních vztahů s Čínou přede dvěma roky. I díky němu se Česko mělo stát součástí Nové hedvábné stezky, kterou si vysnil čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2013.

Akcie, měny & názory Jaroslava Bukovského: Hedvábné zklamání

Jenže od roku 2016 humbuk kolem monstrózního projektu utichl. „Za poslední rok a půl jsem žádnou aktivitu z čínské strany nezaznamenal,“ říká místostarosta Hodonína Ladislav Ambrozek.

Stejně tak není slyšet o dalších investicích za 200 miliard korun, které oznamoval prezident Miloš Zeman při pražské návštěvě čínského prezidenta na jaře roku 2016. Jako by česká účast na propojení Číny s Evropou skončila podepsáním memoranda o jeho podpoře.

LETECTVÍ A TURISTIKA

Jednou ze součástí stezky mají být železniční koridory pro posílení obchodu mezi Čínou a zbytkem Asie a Evropou. Ve střední Evropě je na ně napojeno Maďarsko a Polsko. „Česko pro železniční dopravu není příliš atraktivní kvůli geografické poloze. Máme ale jiný zdroj spojení a tím je letecká doprava,“ říká Marek Hrubec z Centra globálních studií Akademie věd.

Z Číny už létají do Prahy čtyři přímé spoje. Kousek od letiště se buduje logistické centrum pro distribuci čínského zboží. „Vyrábíme a vyvíjíme letecké technologie. Na ČVUT už funguje program vzdělávání čínských pilotů,“ dodává Hrubec.

Čtěte rozhovor o geopolitických souvislostech Nové hedvábné stezky:

Čína chce získat vliv v zemích zapojených do Nové hedvábné stezky, říká expert

Díky leteckým linkám roste také zájem čínských turistů o Prahu a další turisticky atraktivní místa.

Jen za tři loňská čtvrtletí do Česka přijelo přes 386 tisíc Číňanů, což bylo o třicet tisíc více než v celém roce 2016. Na turistický ruch se zaměřily také velké čínské investice v Česku z posledních let.

Čínští turisté v ČeskuČínští turisté v ČeskuAutor: E15

V tuzemsku nejaktivnější čínská skupina CEFC koupila podíl v leteckém dopravci Travel Service, cestovní agentuře Invia a několik hotelů. Loni si pořídila podíl 49,99 procenta v cestovní kanceláři Canaria Travel. Čínské turisty, které do Prahy přivezou čínské letecké společnosti, CEFC ubytuje a bude jim schopná poskytnout servis pro další cestování po Evropě, vysvětlovala před časem Marcela Hrdá, viceprezidentka CEFC Group Europe. Čínské skupině se zatím zadrhlo převzetí polovičního podílu v J&T Bance.

DŮLEŽITÁ NÁLEPKA

Potíž s projektem Nové hedvábné stezky spočívá v tom, že se do něj dá zařadit prakticky cokoliv. V Asii mu dominují obří infrastrukturní investice do přístavů, železničních koridorů nebo do energetiky.

Čínská vláda do hedvábné stezky počítá i přímé lety nebo rozvoj turistického ruchu. „Nestalo by se to ale i bez projektu hedvábné stezky? Čínští turisté by začali do Evropy jezdit sami díky tomu, že tamní střední třída bohatne a zvětšuje se. Ukazuje se, že hedvábná stezka je především nálepka,“ tvrdí Jeremy Alan Garlick z Centra asijských studií na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.

Nová hedvábná stezka (zvětšíte kliknutím)Nová hedvábná stezka (zvětšíte kliknutím)Autor: E15

Tato nálepka je ovšem důležitá pro čínské firmy a instituce, které musejí plnit úkoly stanovené vládou. Případně pro Evropany, kteří aktivně chtějí s Číňany spolupracovat. Pokud investiční záměry dostatečně zdůvodní jako součást stezky, mohou počítat s čínskou finanční i politickou podporou.

Když loni Peking zakázal čínským firmám investovat do některých odvětví v zahraničí, vzkázal, že prioritu naopak mají investice na hedvábné stezce. To s sebou nese výhodnější financování či mezistátní úvěry, za které pak čínské firmy infrastrukturu postaví. Tři miliardy eur na společné projekty ve střední a východní Evropě slíbil také čínský premiér Li Kche-čchiang loni v listopadu na zasedání skupiny 16+1 v Budapešti.

REÁLNÉ INVESTICE

O tom, že čínské firmy na zadání státu slyší, svědčí i čísla o jejich investicích podél stezky. Loni utratily v 59 zemích 14,36 miliardy dolarů, což bylo 12 procent celkových čínských nefinančních zahraničních investic. Navíc v 61 zemích uzavřely kontrakty za dalších 144 miliard dolarů, uvádí čínské ministerstvo financí. Nejaktivnější byly společnosti PetroChina a v Česku známá CEFC. Naprostá většina těchto peněz ale skončila v asijských zemích.

Maďarská železnice
Maďarsko je ve střední Evropě jednou z nejaktivnějších zemí, které s Čínou spolupracují. I tam ale přes velkou politickou podporu původní nadšení z přílivu čínských peněz vyprchává. Hlavní infrastrukturní projekt – železniční koridor z Bělehradu do Budapešti – se měl už dva roky stavět. Jenže v sousedním Srbsku do země kopli až loni na podzim. Maďarskou část projektu za 3,8 miliardy dolarů zkoumá Evropská komise, jestli odpovídá evropským pravidlům. Budapešť uvádí, že se železnice začne stavět v roce 2020. Z celkových 2,1 miliardy dolarů za maďarskou část půjčí Budapešti 85 procent China Exim Bank.
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!