Nad jadernou renesancí se vznáší skepse. Provoz nového finského reaktoru nabral skluz

Finsko doufalo, že v prosinci začne ostrý provoz reaktoru Olkiluoto 3. Teď však kvůli technickým potížím panují pochyby.

Finsko doufalo, že v prosinci začne ostrý provoz reaktoru Olkiluoto 3. Teď však kvůli technickým potížím panují pochyby. Zdroj: Profimedia

Finsko doufalo, že v prosinci začne ostrý provoz reaktoru Olkiluoto 3. Teď však kvůli technickým potížím panují pochyby.
Finsko doufalo, že v prosinci začne ostrý provoz reaktoru Olkiluoto 3. Teď však kvůli technickým potížím panují pochyby.
Finsko doufalo, že v prosinci začne ostrý provoz reaktoru Olkiluoto 3. Teď však kvůli technickým potížím panují pochyby.
Finsko doufalo, že v prosinci začne ostrý provoz reaktoru Olkiluoto 3. Teď však kvůli technickým potížím panují pochyby.
5
Fotogalerie

Celé měsíce se už v Evropě vede debata o tom, že energetická krize je příležitostí k renesanci atomu. Odborníci však zůstávají skeptičtí. Současné potíže podle nich spíše povedou k pozdějšímu uzavírání jaderných elektráren, než aby urychlily časově a ekonomicky náročnou výstavbu dalších velkých bloků. Varovným příkladem je teď Finsko, které spoléhalo, že po strastiplné výstavbě brzy uvede do plného provozu nový reaktor. Záměr však patrně bude muset odložit kvůli technickým potížím.

Finská společnost TVO v březnu s velkou slávou oznámila, že do zkušebního provozu s omezeným výkonem uvedla reaktor Olkiluoto 3. V prosinci měl začít fungovat naplno a pokrývat čtrnáct procent celostátní spotřeby elektřiny. Ještě koncem září se zdálo, že se testovací fáze obejde bez problémů. Teď se však objevily technické potíže, které plné zprovoznění reaktoru komplikují.

„Problémy jsme identifikovali a teď je třeba je vyřešit. Může to mít vliv na zahájení běžné výroby elektřiny,“ připustila pro server Yle.fi mluvčí TVO Johanna Ahoová. Dodala, že nevyvstává jakékoli bezpečnostní riziko.

Německo a Belgie uzavřou bloky později

Nový finský reaktor má už dvanáct let zpoždění oproti původnímu plánu a stal se jedním ze symbolů evropské neschopnosti dokončovat jaderné projekty zavčas a s původním rozpočtem. Cena vzrostla ze zpočátku odhadovaných tří miliard na jedenáct miliard eur, tedy na zhruba 270 miliard korun.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!