V září čekají Primoco na Maltě předváděcí lety, pak se bude jednat o případném nákupu. Celá zakázka by včetně výcviku obsluhy a údržby letadel mohla mít hodnotu nejméně několika desítek milionů korun.
„S letkou dronů dokáže Malta obhospodařit území až k Africe, včetně Lampedusy, a v reálném čase mít přehled, co se tam děje,“ řekl zakladatel firmy Ladislav Semetkovský. „S dvěma, třemi letadly, která mají k dispozici, to nejsou schopni udělat,“ dodal.
Běžné pozemní radary zaznamenají na moři objekt o velikosti osobního auta do vzdálenosti zhruba deseti kilometrů. Gumové čluny, často používané imigranty, jsou tak pro pobřežní stráž prakticky neviditelné, a i když je radar zachytí, stihnou se ke břehu dostat mnohem dříve, než k nim dorazí hlídková loď. Dron může imigranty odhalit dříve a dát tak pobřežní stráži více času.
Primoco UAV může létat rychlostí až 150 kilometrů v hodině a ve vzduchu vydrží přes deset hodin. Dolet omezuje především dosah rádiových vln, které slouží k řízení dronu. Bezpilotní letadlo je mimo jiné vybaveno kamerou s vysokým rozlišením, která obsluze umožňuje prohlédnout si z několikakilometrové vzdálenosti jednotlivé osoby na palubě lodi nebo si přečíst registrační číslo plavidla.
Ve srovnání s letouny nebo vrtulníky jsou drony mnohem levnější na pořízení i provoz. „Ve srovnání s tím úplně nejmenším vrtulníkem na trhu jste zhruba na poloviční ceně za provoz, pakliže vezmete v úvahu například vrtulníky, co používá česká policie, můžete létat za pět až deset procent oproti současnému řešení,“ uvedl Semetkovský.
Drony si již při monitorování pohybu imigrantů používají. Drobné bezpilotní helikoptéry vybavené kamerou s termovizí nasazuje například provozovatel Eurotunelu ke sledování běženců na francouzské straně tunelu v Calais.
Nasazení bezpilotních letadel prosazuje organizace Lékaři bez hranic, která je používá při pátrání po lodích s imigranty ve Středozemí. V řadě států ale bezpilotní stroje narážení na legislativní překážky. Ve Španělsku a Itálii je pro jejich řízení potřeba pilotní průkaz, Řecku jejich nasazení poblíž námořní hranice s Tureckem zakazuje dohoda s Ankarou.
